Biden: Američané nemohou bojovat ve válce, kterou nechce vést ani afghánská armáda

Nahrávám video

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. „Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat,“ uvedl šéf Bílého domu ve svém mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu. Pokud však budou Američané a jejich partneři v zemi napadeni, odpověď USA bude rychlá a tvrdá, varoval.

„Afghánská armáda zkolabovala, někdy se ani nepokoušela bojovat. Američané nemohou bojovat za Afghánce, když ti nebudou bojovat sami za sebe,“ uvedl Biden v projevu. „Mohli bychom bojovat další roky, ale nepřineslo by to žádný výsledek. Pouze další oběti,“ dodal.

Řekl, že nechce opakovat chyby, které USA v historii udělaly. Zmínil například i válku ve Vietnamu, k jejímuž závěru bývá současná evakuace opakovaně přirovnávaná.

Cílem americké přítomnosti v Afghánistánu nikdy nebylo vybudování národa, ale potlačení terorismu, zdůraznil Biden v projevu. Uvedl také, že po dvaceti letech nehodlá tuto válku předat dalšímu nástupci v Bílém domě: „Afghánistán je hřbitovem velmocí. Naše mise v zemi zažila mnoho přešlapů. Nebudu tuto zodpovědnost předávat na pátého prezidenta.“

„Stojím za svým rozhodnutím. Nikdy nebyl dobrý čas stáhnout americké jednotky. Bylo nám jasné, jaká jsou rizika,“ řekl Biden. Uznal ale, že se převzetí moci Talibanem událo „rychleji, než jsme to očekávali.“

Americký prezident Joe Biden k situaci v Afghánistánu a postoji USA
Zdroj: Leah Millis/Reuters

Spojené státy využijí své jednotky k pomoci při evakuaci

Biden kromě toho zmínil i Čínu a Rusko, které by podle něj rádi viděly, aby USA zůstaly v Afghánistánu, vyčerpávaly se zde a utrácely další biliony dolarů. USA dle slov svého prezidenta nicméně hodlají Afghánce i nadále podporovat. „Budeme se snažit využívat diplomacie a humanitární pomoci. Budeme se snažit hájit práva všech Afghánců, afghánských dívek a žen,“ uvedl Biden.

Šest tisíc amerických vojáků bude nasazeno v Afghánistánu, aby zajistili evakuaci spojenců a Afghánců, kteří se spojenci spolupracovali a čekají na transport, popsal další plány Biden. Zmínil, že v zemi je zhruba tisíc Američanů, kteří čekají na evakuaci. „Musíme je dostat z oblasti co nejrychleji. Potom skončíme válku.“

USA mezitím poskytly víza afghánským spolupracovníkům, v tom hodlá stávající demokratická administrativa pokračovat. Projev zakončil šéf Bílého domu poděkováním všem, kteří nasazovali své životy, a přáním „Bůh ochraňuj naše vojska“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...