Biden očekává zlepšení vztahů s Čínou, které ochladly kvůli sestřelení špionážního balonu

Americký prezident Joe Biden na závěr summitu G7 v Hirošimě uvedl, že očekává brzké zlepšení vztahů s Čínou, které se prudce zhoršily poté, co Američané u pobřeží Jižní Karolíny v únoru sestřelili údajný čínský špionážní balon. Ten šéf Bílého domu označil za „pitomý balon“, informuje agentura Bloomberg.

Biden na konci summitu lídrů skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil, že rozhodnutí USA sestřelit „pitomý balon, který nesl špionážní vybavení, jež by naplnilo dva nákladní vozy“, podkopalo dobrou vůli, které vzešla z jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v listopadu loňského roku.

„Brzy uvidíte, že začalo tání,“ řekl Biden o americko-čínských vztazích. Dodal, že jeho administrativa zvažuje, zda zrušit sankce vůči čínskému ministru obrany Li Šang-fuovi, s nímž se chce jeho americký protějšek Lloyd Austin setkat v červenci v Singapuru.

Biden již dříve uvedl, že se hodlá sejít s čínským prezidentem, a vyjádřil naději, že si brzy naplánují telefonický rozhovor. Jak brzy by k němu mohlo dojít, ale neuvedl. Bílý dům začal s Čínou jednat skrze své zástupce poté, co začátkem roku po roztržce kolem balonu došlo k přerušení komunikace.

Minulý týden se bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan ve Vídni setkal s nejvýše postaveným čínským diplomatem Wang Iem a čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao by se příští týden měl ve Washingtonu sejít s americkou ministryní obchodu Ginou Raimondovou a v Detroitu s americkou obchodní zmocněnkyní Katherine Taiovou.

Peking se nicméně v sobotu ostře vymezil proti společnému prohlášení lídrů G7 s tím, že se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové G7 v dokumentu mimo jiné uvedli, že nechtějí svou politikou Čínu poškodit, vyjadřují ale také nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan. Dokument rovněž vyjadřuje ochotu „budovat konstruktivní a stabilní vztahy“ a apeluje na Čínu, aby přiměla Rusko ukončit agresi na Ukrajině.

Nahrávám video

Kritika klimatických aktivistů

Skupina G7 naopak čelí kritice klimatických expertů a aktivistů, protože lídři nepřijali přísnější závazky ohledně odklonu od fosilních paliv v energetice. Napsal to deník Financial Times (FT). Německo a Japonsko podle něj uspěly ve snaze ponechat prostor pro využívání plynu, respektive uhlí.

Setkání v Hirošimě se konalo krátce poté, co Světová meteorologická organizace varovala před narůstající pravděpodobností, že oteplování globálního klimatu do pěti let dosáhne hranice 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Skupina zemí vedená Nizozemskem, Novým Zélandem a Chile zase v pátek G7 vyzvala, aby se postavila do čela snah o konec užívání fosilních paliv, které změnu klimatu pohání.

Lídři Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Velké Británie a Itálie v sobotním společném prohlášení tématu věnují značný prostor, nestanovili však termín pro uzavření uhelných elektráren. Slíbili, že tento proces urychlí, a také se přihlásili k cíli „plně nebo převážně dekarbonizovaného“ energetického sektoru do roku 2035.

Podle listu FT se proti stanovení lhůty pro uhelnou energetiku stavělo Japonsko, které je silně závislé na uhlí, ropě a plynu v důsledku havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011. Deník si všímá, že prohlášení summitu zahrnuje také pasáž zdůrazňující přínos „zvýšených dodávek“ zkapalněného zemního plynu.

Německé „trvání na větších veřejných investicích do plynu“ a japonské odmítání zavrhnout uhlí „podkopávají vůdčí roli G7 v době, kdy je naléhavě potřebná“, míní Alden Meyer z výzkumného ústavu E3G, který se specializuje na klimatické otázky. Kritika přichází také od aktivistických skupin, jako je Climate Action Network, která sdružuje stovky organizací. „Slabé závazky“ přijaté na summitu skupina označila za nepřijatelné přehlížení „sílících varování od vědců po celém světě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...