Biden poprvé navštívil hranici s Mexikem. Za migrační politiku čelí kritice ze všech stran

Nahrávám video

Vůbec poprvé v prezidentském úřadě navštívil Joe Biden jižní hranici USA. Do země skrz ni nelegálně proudí rekordní počty migrantů a Bílý dům podle kritiků není s to najít účinnou odpověď. Bidena za jeho přístup kritizuje nejen republikánská opozice, ale i aktivisté pomáhající lidem putujícím za lepším životem. Těm se mimo jiné nelíbí, že současná vláda stále aplikuje nekompromisní – jakkoli částečně účinné – nástroje administrativy exprezidenta Donalda Trumpa.

Jen v uplynulém fiskálním roce – tedy od 1. října 2021 do 30. září 2022 – zachytily americké úřady na hranici Spojených států s Mexikem celkem dva miliony a dvě stě tisíc migrantů bez odpovídajících dokladů, tedy v průměru víc než šest tisíc každý den. Zhruba tisícovce lidí denně se podle odhadů podaří do USA proniknout. A příliv běženců podle dostupných informací neslábne ani na přelomu roku kalendářního.

Prezidentská inspekce na hraniční linii v El Pasu měla v neděli demonstrovat, že Bílý dům tento problém registruje. Biden se do kontaktu s žádnými migranty nedostal ani u drátěné bariéry na dohled od mexického Ciudad Juarez, ani v jednom z center pomoci běžencům. Přesto se mohl dimenzí uprchlické krize osobně dotknout.

„Vím, že tu máte lidi každý den. A snažím se získat představu, o jaký jde průměrně objem,“ zajímal se Biden v jednom z migračních center. „Řekl bych tři až čtyři stovky,“ odpověděl mu místní pracovník. „Určitě ano. A pak tu máme špičky. Měli jsme tu i přes tisíc, devět set lidí za den. Ale obvykle je průměr někde od tří, pěti set,“ dodala jeho kolegyně. Podle pracovníků centra není v okruhu třiceti kilometrů jiné podobné zařízení.

Řadu zadržených běženců americké úřady vracejí obratem do Mexika na základě článku 42 Zákona o veřejném zdraví, který v roce 2020 aktivovala Trumpova administrativa oficiálně v obavách ze šíření covidu-19. Bidenova vláda chtěla praxi, která umožňuje okamžitou deportaci, zrušit. Soudy ji to ale nepovolily.

Bidena kritizují republikáni i aktivisté

Republikánská opozice aktuální Bidenovu pohraniční misi – vůbec první po bezmála dvou letech v úřadě – ostře kritizuje. „Není to nic než jen představení,“ prohlásil Gregory Abbott, republikánský guvernér státu Texas.

Spokojení ale nejsou ani aktivisté, kteří bojují za větší práva migrantů. Krátká nedělní zastávka na hranici – cestou na summit s Bidenovými kolegy z Mexika a Kanady, jedním z jehož témat bude právě migrace – podle nich nemohla přinést skutečně řešení. „Myslím, že je to smutné. Pouhé tři hodiny. Co může za tu dobu udělat?“ uvedl Fernando García, aktivista bojující za práva migrantů.

Aktivistům, se nelíbí ani současná praxe, která stále využívá právě článek 42 selektivně na uprchlíky z několika latinskoamerických zemí. Opatření ale na podzim přispělo mimo jiné ke snížení počtu běženců z Venezuely. Řešením nelegální migrace pověřil Biden svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Její strategie zaměřená zejména na zlepšení situace v zemích, odkud uprchlíci nejčastěji přicházejí, ale není dost účinná. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 39 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 6 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...