Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.

Podle Bidena si omilostnění „nezaslouží být terčem neoprávněného a politicky motivovaného stíhání“. Opakovaně na ně slovně útočil nový americký prezident Trump či jeho spojenci. Trump také od svého vítězství v listopadových volbách opakovaně vyzýval k trestnímu stíhání svých domnělých nepřátel. Mezi nimi jsou i ti, kteří mu zkřížili cestu politicky nebo se ho snažili pohnat k odpovědnosti za pokus zvrátit volební prohru v roce 2020 a za jeho roli při útoku davu na sídlo amerického Kongresu ze 6. ledna 2021.

Nyní již bývalý prezident prohlásil, že jeho blízcí byli terči útoků „motivovaných pouze snahou ublížit mi. Bohužel nemám důvod se domnívat, že tyto útoky nyní skončí,“ konstatoval Biden, který udělil milost pěti členům své rodiny včetně svých dvou bratrů Jamese a Francise.

Trump si nyní do vlády vybral i takové kandidáty, kteří podpořili jeho volební lži a zavázali se potrestat ty, kteří se podíleli na snahách o jeho vyšetřování, napsala agentura AP. Současně Trump přislíbil, že okamžitě po nástupu do úřadu omilostní mnohé z těch, kteří se krvavého útoku na Kapitol, při němž bylo zraněno na 140 policistů, účastnili.

„Udělení těchto milostí by nemělo být mylně chápáno jako uznání toho, že se někdo dopustil něčeho špatného, a jejich přijetí ani jako přiznání viny za jakýkoli trestný čin,“ zdůraznil Biden ve svém prohlášení. „Náš národ dluží těmto státním zaměstnancům vděčnost za jejich neúnavné nasazení pro naši zemi,“ dodal odcházející prezident. Milost se týká všech zákonodárců, kteří zasedali ve výboru, jenž vyšetřoval útok Trumpových příznivců na Kapitol, a také policistů, kteří před výborem svědčili.

Fauci i Milley milost ocenili

Republikán Trump v prosinci podpořil výzvu, aby FBI vyšetřovala i bývalou republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Liz Cheneyovou kvůli její roli ve vedení vyšetřování útoku na Kapitol.

Fauci, který téměř čtyřicet let vedl Národní institut pro alergie a infekční nemoci, pomáhal během Trumpova prvního mandátu koordinovat postup federální vlády za pandemie a často se střetával s nepodloženými názory tehdejšího prezidenta na covid-19 a veřejné zdraví. Od té doby je neustálým terčem kritiky a nenávisti popíračů pandemie a odpůrců protipandemických opatření, připomíná AP. V reakci na udělenou milost v pondělí uvedl, že si jí velice váží, a zdůraznil, že se nedopustil žádného trestného činu a že neexistuje důvod k jeho trestnímu stíhání.

Penzionovaný generál Milley sloužil do září 2023 jako předseda sboru náčelníků štábů. Trumpa později označil za „fašistu do morku kostí“ a popsal i jeho chování v době útoku ze 6. ledna 2021. Také Milley v pondělí uvedl, že je Bidenovi za udělenou milost vděčen, a podotkl, že se nyní už nemusí bát „odplaty“.

Podle AP je běžné, že americký prezident na konci svého funkčního období uděluje milosti – ty se ale obvykle vztahují na obyčejné Američany, kteří byli odsouzeni za zločiny. Biden však svou pravomoc podle AP využil tím nejširším možným způsobem, jímž se pouští do neprobádaných vod, protože udělil milost těm, kteří ještě ani nebyli vyšetřováni. K přijetí milostí se přitom obvykle váže i tiché přiznání viny nebo provinění, třebaže omilostnění dosud nebyli formálně obviněni z trestného činu.

„Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec převáží nad politikou,“ uvedl Biden v prohlášení k uděleným milostem. „Toto jsou však mimořádné okolnosti a já nemohu s čistým svědomím nic neučinit“.

Biden v pondělí rovněž prominul zbytek trestu indiánskému aktivistovi Peltierovi, který byl v 70. letech jednou z tváří hnutí amerických domorodců za právo na sebeurčení. V roce 1977 byl odsouzen na doživotí za vraždy dvou agentů FBI během nepokojů v rezervaci v Jižní Dakotě. Peltierovi, za něhož se stavěly některé osobnosti americké kultury, justice již v minulosti zamítla žádost o prominutí zbytku trestu.

Udělené milosti vyvolaly okamžitou kritiku ze strany Trumpových spojenců, včetně republikánské kongresmanky Marjorie Taylorové Greeneové. Ta na síti X napsala, že dotyční byli „omilostněni, protože se provinili zločiny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...