Bílá sobota v Kristově rubáši. Katolická církev kvůli pandemii vystavila Turínské plátno on-line

Poprvé po pěti letech měli věřící z celého světa příležitost spatřit věhlasné Turínské plátno. Katolický artefakt, do nějž se podle církevní tradice otisklo tělo Ježíše Krista sňatého z kříže, se veřejnosti představil on-line během komorního obřadu v turínské katedrále. Duchovenstvo tím chtělo povzbudit věřící v čase pandemie nového koronaviru.

Lněná textilie v ochranné schránce je dlouhá více než čtyři metry, přes metr široká a po většinu času spočívá v trezoru s kontrolovaným klimatem v kapli turínské katedrály Jana Křtitele. Pro své mimořádné stáří (třebaže se o něm vedou spory – viz níže) je totiž plátno velice křehké, a církev ho proto vystavuje jen výjimečně.

V širším měřítku měla světová veřejnost šanci údajný Ježíšův rubáš spatřit naposled v roce 2015, kdy ho na severu Itálie zhlédlo několik milionů věřících, užší skupině mladých katolíků se představil ještě o tři roky později. Tento týden pak turínský arcibiskup Cesare Nosiglia oznámil, že se plátno předvede znovu – a navíc o nejvýznamnějších křesťanských svátcích.

Láska je silnější než každé utrpení, říká kardinál

„Láska, se kterou za nás Ježíš položil život, je silnější než každé utrpení, každá nemoc, každá nákaza, každá zkouška… a nikdo nás od této lásky nemůže oddělit,“ cituje turínského církevního hodnostáře katolický server Vatican News.

Křesťané věří, že Ježíš svou velkopáteční smrtí na kříži vykupoval hříchy lidstva a podle evangelií ležel o Bílé sobotě v hrobě před svým nedělním vzkříšením. Legenda pak dodává, že Kristovo tělo bylo pro pochování zabaleno právě do turínského roucha.

Jeho aktuální vystavení na Bílou sobotu podle arcibiskupa Nosiglii reaguje na tisíce žádostí, které přicházejí v čase pandemie nového typu koronaviru. Předvedením věhlasné relikvie a připomenutím Ježíšovy oběti chce katolická církev věřící v těžkých časech povzbudit, a to nejen v Itálii, kde je nemocí COVID-19 nejhůře zasažen právě sever země. Jen v Piemontu, jehož je Turín hlavním městem, nákaze podlehlo více než tisíc lidí. 

Na pandemii ostatně reaguje i způsob letošního vystavení. Plátno – údajný otisk Kristova těla a krev z ran, které utržil při bičování, mučení a ukřižování – se představilo na virtuální výstavě on-line.

Turínské plátno není jediným symbolickým artefaktem, s nímž římskokatolická církev v reakci na probíhající světovou pandemii pracuje. Boží hod velikonoční je spojený s tradičním papežským požehnáním Urbi et Orbi, k mimořádnému požehnání ale papež František přikročil i před čtrnácti dny na vylidněném náměstí před svatopetrskou bazilikou.

Doprovodem papežovy osiřelé promluvy byl v tu chvíli také výrazný dřevěný kříž z konce 14. století přezdívaný jako „krucifix zázraků“ – kříž s ukřižovaným Kristem totiž v roce 1519 podle legendy jako jediný neshořel v ničivém požáru. Mor, který o tři roky později postihl Řím, pak prý začal ustupovat poté, co byl tento kříž nošen po ulicích po dobu 16 dní.

Z papežů kříž zázraků naposledy před dvěma dekádami použil Jan Pavel II.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Alberto Pizzoli

„Výzva pro naši inteligenci“

V držení turínské arcidiecéze je domnělý Ježíšův rubáš už od roku 1578, kdy ho tehdejší arcibiskup koupil od Savojské dynastie pro městskou katedrálu. Právě město na severu Itálie se plátnu propsalo do jména, je ale jen jeho posledním držitelem v řadě.

První zmínky o plátně se datují do roku 1353, kdy se objevilo ve francouzském městě Lirey, kam si ho přinesli francouzští křižáci ze svého tažení do Svaté země. O století později byla relikvie v držení vévodů Savojských, kteří ji uchovávali v Chambéry.

Kult spjatý s touto textilií se začal šířit v šestnáctém století, čili relativně krátce předtím, než ji získal Turín. Podle zobrazení, které desítky let dráždí experty a konejší věřící, se totiž v látce zdá být patrný otisk mužské postavy – a ten navíc nese stopy krve v místech, která odpovídají zranění při křižování.

Postava je vysoká asi 175 až 180 centimetrů, odhadovaného stáří 35 až 40 let, s vousy a vlasy sahajícími až po ramena, dobře vyvinutým svalstvem, odhadované hmotnosti do 81 kilogramů. Skvrny, z nichž se tato kresba odvozuje, ovšem nejsou příliš zřetelné, mají sépiovou barvu a lépe jdou rozpoznat až při pohledu z větší dálky.

Výsledná silueta je tradičně ztotožňována s Ježíšem Kristem, třebaže katolická církev se k plátnu nestaví jednoznačně. Již zesnulý papež Jan Pavel II. je nazval „výzvou pro naši inteligenci“ a podle Františka jde o „ikonu, ne relikvii“. 

Turínské plátno s údajným otiskem Kristovy tváře
Zdroj: ČTK/ABACA/Vandeville Eric

Kristus, nebo da Vinci?

Přesné stáří lněné textilie o váze půldruhého kilogramu není známé a historikové, teologové i chemici se desetiletí přou o jeho pravost, původ a stáří. Italské analýzy vzorku odebraného už v roce 1988 pracovaly s rozmezím 300 let před Kristem až 400 po Kristu a mikrochemické testy z roku 2005 určily ještě širší rozmezí; podle nich je látka stará třináct set až tři tisíce let.

Rozporné jsou i další expertizy. Na sklonku tisíciletí izraelští botanici identifikovali na plátně pyl z rostlin rostoucích jen v Izraeli, Jordánsku a na Sinajské poušti, vatikánští výzkumníci pak upozornili na běžným okem neviditelný nápis v aramejštině, která se v křesťanské obci používala před rokem 70 našeho letopočtu. Obojí má svědčit pro autenticitu předmětu.

Podle devět let starého tvrzení italského experta Luciana Busa je ovšem plátno podvrh – a jeho autorem má být italský předrenesanční umělec Giotto, o čemž prý svědčí podpis „Giotto 15“, jenž se má na látce rovněž nacházet. Dva britští vědci zase připsali plátno Leonardu da Vincimu, který ho údajně vyrobil v roce 1492 z příkazu papeže Inocence VIII. toužícího po nějaké „lidové relikvii“.

Katolická církev nicméně vždy považovala stáří relikvie za irelevantní. Místo toho poukazovala na to, že pro věřící turínský artefakt představuje „výzvu k pokání a k modlitbě“ – a tak to má být i na letošní Bílou sobotu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...