„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Nahrávám video

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Izraelská vláda odpoledne uvedla, že z Izraele už byli deportováni všichni zadržení aktivisté. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.

Izraelská armáda zastavila flotilu s humanitární pomocí v pondělí a v úterý v mezinárodních vodách a zadržela při tom na 430 osob ze čtyř desítek zemí. Jeruzalém tvrdí, že musel zabránit porušení námořní blokády Pásma Gazy, které zavedl už v roce 2007 ve snaze zabránit vyzbrojování palestinských skupin na tomto území, zejména teroristického hnutí Hamás.

Organizace Adalah, která poskytuje právní pomoc účastníkům flotily, uvedla, že nejméně tři zadržení aktivisté byli krátce hospitalizováni a u desítek je podezření na zlomeniny žeber. Svědci uvádějí časté používání taserů izraelskými vojáky a zranění gumovými projektily při zatýkání na moři.

„Svlékli mě, odhodili brýle a zůstal jsem jen v plavkách. Bili nás a kopali do nás. Slyšel jsem také křik ostatních, někomu určitě zlomili žebra,“ popsal podle italských médií své zadržení novinář Alessandro Mantovani, korespondent novin Il Fatto. Také italský poslanec Dario Carotenuto uvedl, že byl při zatýkání udeřen pěstí do oka a že některé aktivistky si stěžovaly na sexuální násilí.

Ben Gvir pobouřil několik zemí i Netanjahua

Zacházení s aktivisty z flotily odsoudila ve středu řada zemí, mimo jiné Španělsko, Francie, Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie či Řecko. Itálie či Polsko si kvůli tomu předvolaly izraelské diplomaty.

Za nepřijatelné či nelidské označily chování izraelského krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, který ve středu na sociální síti X zveřejnil video, na němž v přístavu Ašdod prochází kolem desítek zadržených aktivistů klečících na zemi se spoutanýma rukama.

Ben Gvir kolem nich s úsměvem mával izraelskou vlajkou a k videu na síti X připsal: „Takhle vítáme podporovatele terorismu.“ Na videu je též vidět, jak maskovaní policisté sráží jednu aktivistku na kolena.

Ben Gvirovo chování odsoudil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který nicméně na síti X také napsal, že Izrael má právo zastavit „provokativní flotily podporovatelů Hamásu“. „Způsob, jakým se ministr Ben Gvir k aktivistům z flotily choval, ale není v souladu s izraelskými hodnotami. Nařídil jsem příslušným úřadům, aby provokatéry (z flotily) co nejdříve deportovaly,“ napsal ve středu Netanjahu.

Chování Ben Gvira kritizoval i izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, který mu vytkl, že poškozuje obraz Izraele. Ben Gvir na to reagoval slovním útokem vůči Saarovi. „Ve vládě jsou tací, kteří stále nepřišli na to, jak se chovat k podporovatelům terorismu,“ napsal na síti X.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani podle agentury ANSA ve středu večer oznámil, že italští aktivisté by měli být deportování z Izraele ve čtvrtek přes Řecko či Turecko. Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares uvedl, že 44 zadržených Španělů odletí odpoledne z Izraele do Turecka a pak do Španělska.

Izraelské ministerstvo zahraničí pak ve čtvrtek odpoledne na síti X uvedlo, že všichni zahraniční aktivisté z flotily mířící do Pásma Gazy už byli deportováni. Turecko pro vyhoštěné aktivisty vyslalo tři speciální lety. Mezi těmi, kdo do Istanbulu již dorazili, je podle agentury AFP 85 tureckých a 37 francouzských aktivistů.

Flotila pěti desítek plavidel vyplula minulý týden z tureckého přístavu Marmaris. Izraelská armáda překazila už několik podobných akcí, při nichž se aktivisté snažili proplout s humanitární pomocí do Gazy. Naposledy 30. dubna zatkla na několika desítkách lodí u řeckého ostrova Kréta na 175 aktivistů z různých zemí, které následně vyhostila, poslední dva až 10. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 12 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 42 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.