Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).

Comer už dříve Clintonovým pohrozil, že je v případě odmítnutí vypovídat obviní z pohrdání Kongresem. Následně by jim mohlo hrozit stíhání ministerstvem spravedlnosti.

„Každý člověk se musí rozhodnout, kdy už toho viděl nebo má dost a je připraven bojovat za tuto zemi, její principy a obyvatele, bez ohledu na následky. Pro nás ten čas nastal teď,“ stojí v rozsáhlém dopise zveřejněném několik hodin před nejzazším termínem jejich výpovědi, který Comer stanovil na úterý. Clintonovi v dopise své předvolání před sněmovní výbor pro dohled označili za „neplatné a právně nevymahatelné“.

Comerova snaha přinutit bývalého demokratického prezidenta a někdejší soupeřku úřadujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v prezidentských volbách k tomu, aby vypovídali, odráží jeho celkový přístup k prošetřování Epsteinova případu jeho výborem pro dohled, píše NYT. Comer se dle listu snaží odpoutat pozornost od Trumpových vazeb na Epsteina a od rozhodnutí jeho administrativy vyšetřování uzavřít bez zveřejnění klíčových informací. Místo toho se Comer snaží upozornit na prominentní demokraty, kteří rovněž měli vazby na Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou, míní NYT.

Clintonovi opakovaně tvrdí, že nemají žádné informace relevantní pro vyšetřování Epsteinova případu. V aktuálním dopise obvinili Comera, že se snaží „trestat ty, které vnímáte jako své nepřátele, a chránit ty, o kterých si myslíte, že jsou vašimi přáteli“. Comer podle Clintonových usiluje o politicky motivovaný soudní proces, jehož cílem je jejich uvěznění.

Epstein byl mimo jiné známý tím, že pěstoval vztahy s bohatými a mocnými. Stýkal se jak s Clintonem, tak s Trumpem, ačkoliv tito politici nebyli v souvislosti se zločiny finančníka obviněni z žádného protiprávního jednání.

Sám Epstein čelil před svou smrtí obvinění, že vedl rozsáhlou prostituční síť s nezletilými dívkami. Ze zneužívání ho nařkly desítky dívek, v roce 2008 se však po dohodě s prokurátory přiznal k jedinému sexuálnímu zločinu. Aféru pak v roce 2018 oživily investigativní články listu Miami Herald. Epstein o rok později spáchal sebevraždu, když v newyorském vězení čekal na soudní proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...