Bolivijský prezident Morales rezignoval. Levicové vlády v regionu a Moskva mluví o puči

Nahrávám video

Levicoví vůdci a vlády latinskoamerických zemí jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a nový argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. O puči mluví také Rusko. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl. Ten tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale její šéf popřel.

Šedesátiletý Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno.

Protesty se v jihoamerické zemi rozhořely před třemi týdny po výsledcích voleb hlavy státu, které opět vyhrál Morales a které opozice označila za podvod. Uznat je odmítla i Organizace amerických států (OAS), která prováděla v zemi audit hlasování.

Morales rovněž přišel o podporu armády a policie. Podle agentury AFP policie v neděli zatkla předsedkyni bolivijského nejvyššího volebního soudu. Na svou funkci předsedkyně Senátu už rezignovala také Moralesova spojenkyně Adriana Salvatierraová.

Morales v neděli na Twitteru uvedl, že na něj byl vydán „nezákonný“ zatykač a že jeho dům se stal terčem „násilných skupin“ a že „pučisté pošlapávají právní stát“. Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.

Venezuelská velvyslankyně v Bolívii Crisbeylee Gonzálezová řekla, že ambasádu její země v La Pazu v neděli obsadili maskovaní demonstranti vybavení dynamitem. „Jsme v pořádku a v bezpečí, ale oni chtějí spáchat masakr,“ tvrdí diplomatka.

Latinskoamerické země chtějí okamžité řešení situace

„Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi,“ napsal na Twitteru venezuelský socialistický vůdce. Nicolás Maduro Podle něj byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda. Maduro rovněž vyzval k mobilizaci za záchranu životů domorodých Bolivijců, kteří jsou podle něj oběťmi rasismu.

Argentinský prezident Fernández rovněž prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. „Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách, zvolit svou příští vládu,“ uvedl levicový politik na Twitteru.

Také levicová nikaragujská vláda v neděli odsoudila údajný „státní převrat“ a „fašistické praktiky, které ignorují ústavu, zákony a instituce, které určují demokratický život zemí“.

I podle ruského ministerstva zahraničí smetla bolivijská opozice snahu tamního Moralese řešit krizi v zemi dialogem, a „řízeným převratem“ ho donutila k demisi.

O puči mluví i brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro, který patří ke krajní pravici, připsal Moralesovu demisi volebním podvodům.

Mexiko nabízí Moralesovi azyl

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijala 20 bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít.

Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. „Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století,“ napsal Ebrard na Twitteru.

Peru vyzvalo k obnovení „pokojného života“ v Bolívii. Peruánská vláda rovněž vyzvala ke konání transparentních voleb v Bolívii za pomoci Organizace amerických států.

Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady OAS s cílem „hledat řešení složité institucionální situace“ v Bolívii. Podle Kolumbie je rovněž třeba zajistit, aby se bolivijští občané mohli svobodně vyjádřit ve volbách a zvolili si novou vládu.

Chile v neděli prostřednictvím svého ministerstva zahraničí vyjádřilo znepokojení nad přerušením volebního procesu v Bolívii a vyzvalo k urychlenému a mírovému řešení.

Kde vzal Morales dostatečný volební náskok?

Během sčítání výsledků posledních prezidentských voleb pozastavil volební soud zveřejňování zjištěných údajů v okamžiku, kdy to vypadalo na nutnost vypsání druhého kola. Poté, co bylo zveřejňování výsledků po řadě hodin obnoveno, měl Morales najednou dostatečný desetiprocentní náskok, který mu zaručil, že druhé kolo hlasování se konat nemusí.

Morales se stal prvním indiánským prezidentem Bolívie v lednu 2006 a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...