Nový život v novém světě – lákadlo, za kterým se přes oceán vydaly miliony lidí z Evropy i z Asie. Brazilské São Paulo je už dvě století jednou z největších metropolí, kde se mísí národy i kultury z celého světa. Vlastním kořenům se ale potomci přistěhovalců s každou generací vzdalují.
Ještě v prosinci rotačky chrlily jeden výtisk za druhým. Teď už tiskárna ztichla a osiřely i stoly v redakci. Novoroční vydání japonského São Paulo Shimbun bylo poslední. „Bývali jsme páteří naší komunity. Čtenáři u nás našli všechny informace: Kde je nemocnice, jestli tam sestry umí japonsky,“ vypráví majitelka listu Helena Mizumotová.
Zprávy z původního i nového domova noviny nabízely 72 let. A nebyly jediné. Trh je ale čím dál menší. Mladší generace už totiž jazyk svých předků až na výjimky neovládá.
Nedostatek plantážníků vedl k migraci
Japonské tradice se v São Paulu mísí s evropskými a blízkovýchodními už od 19. století. V Brazílii po zrušení otroctví neměl kdo pracovat na plantážích. Právě v době, kdy se prakticky celý svět zamiloval do kávy.
„Brazílie se obracela a hledala země, které by byly ochotny spolupracovat mnohdy oficiálně na migraci a příchodu přistěhovalců,“ vysvětlila iberoamerikanistka Pavlína Springerová.
Mezi lety 1830 a 1933 se v zemi oficiálně usadily přes čtyři miliony lidí. Další přišli načerno. Pestrost se stala hlavním znakem tehdejší portugalské kolonie. V zemi ji lze stále spatřovat.
Bývalá prezidentka Dilma Rousseffová je dcerou bulharských přistěhovalců, exprezident Lula da Silva zase synem přistěhovalců italských. Letiště v brazilské metropoli je pojmenované po Juscelinu Kubitschekovi, někdejší hlavě státu s kořeny na Třeboňsku.
Česká stopa
Potomci českých emigrantů jsou v Brazílii dodnes. Úřady odhadují, že jich v zemi žijí asi tři tisíce. A kdo chce, může se v São Paulu naučit češtinu. O výuku se starají lektoři z tuzemska v rámci vládního projektu na podporu kulturního dědictví.
„V São Paulu je kolem sta žáků ročně. Paní učitelky působí jak na univerzitě São Paulo, tak v Česko-brazilské unii, což je krajanská organizace,“ informovala Olga Vlachová z Domu zahraniční spolupráce.
Místní spolky mají už více než stodvacetiletou historii. Jejich aktivních členů však postupně ubývá. Někteří mladí Brazilci se přesto k českým kořenům hlásí.
