Britové začali očkovat vakcínou AstraZeneca, EK jedná o nákupu dalších dávek od Pfizeru

Prvním příjemcem vakcíny AstraZeneca byl dvaaosmdesátiletý Brian Pinker, který podstupuje dialýzu kvůli onemocnění ledvin. „Jsem velmi rád, že dostávám vakcínu proti covidu, a jsem opravdu hrdý na to, že byla vyvinuta v Oxfordu,“ prohlásil. Očkování podstoupil přímo v oxfordské univerzitní nemocnici.

Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Na rozdíl od očkovací látky od firem Pfizer a BioNTech, která se musí uchovávat při minus 70 stupních Celsia, lze britskou vakcínu skladovat v lednici při teplotách dva až osm stupňů Celsia.

Ve prospěch vakcíny od AstraZenecy hraje i nižší cena. Jedna její dávka stojí podle agentury AFP asi 2,70 eura (71 korun), zatímco informované zdroje agentuře Reuters dříve sdělily, že EU souhlasila s cenou 15,50 eura (405 korun) za dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock označil nasazení vakcíny od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity za klíčový krok v boji s koronavirem ve Spojeném království. Zároveň podle něj jde o triumf britské vědy.

Původní britské vakcíny zajistil kabinet Borise Johnsona sto milionů dávek. Prvních zhruba 530 tisíc dávek se začalo podávat v šesti anglických nemocnicích. V nadcházejících dnech se počet očkovacích míst významně rozšíří. Vláda doufá, že v řádu měsíců bude schopna proočkovat několik desítek milionů lidí.

Očkování proti covidu-19 v Británii již nyní obdrželo přes milion lidí, což je více než ve všech evropských zemích dohromady.

EK reaguje na kritiku států a jedná o nákupu dalších dávek

Evropská komise začala jednat o nákupu dalších dávek vakcíny od společností BioNTech a Pfizer. Komise zatím zajistila pro členské země 300 milionů dávek, podle politiků z některých zemí by však v první fázi bylo potřeba více. Komise oponuje, že konkrétní výše objednávek záleží na státech samotných.

Distribuce vakcíny začala poslední týden loňského roku a řada členských zemí již naočkovala desetitisíce lidí. Například bavorský premiér Markus Söder však o víkendu prohlásil, že Komise objednala očkovací látky málo. Tajemnice finského ministerstva zdravotnictví Kirsi Varhilaová zase řekla, že její země chtěla již do konce roku dostat téměř osmkrát více dávek než 40 tisíc, které obdržela.

„Když jsme vyjednávali o nákupech vakcín, nebylo jisté, která bude první schválená. Snažili jsme se zajistit co nejširší nabídku,“ reagoval na kritiku mluvčí EK Stefan de Keersmaecker, podle něhož Komise zajistila pro 450 milionů obyvatel Unie na dvě miliardy očkovacích látek od šesti výrobců.

Nabídka vakcín v Unii by se mohla rozšířit již tento týden. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) může ve středu vydat podmíněné povolení k využití vakcíny amerického výrobce Moderna, s níž Komise uzavřela kontrakt na 160 milionů dávek.

USA zvažují poloviční dávku vakcíny

Americká vláda by mohla povolit podávání poloviční dávky vakcíny společnosti Moderna pro lidi mezi 18 a 55 lety. S návrhem přišel šéf týmu pro podporu vývoje a distribuce vakcíny Bílého domu Moncef Slaoui. „Víme, že to vyvolá stejnou odpověď imunity,“ konstatoval.

Podle Slaouiho je podání polovin dvou dávek zodpovědnějším přístupem než podat pouze jednu dávku ze dvou. Společnost Moderna ani místní úřad pro kontrolu léčiv návrh nekomentovaly.

Rychlost očkování zůstává daleko za očekáváním americké vlády. Ta počítala s očkováním alespoň dvaceti milionů osob do konce roku. Zdravotnické organizace do konce soboty ale dodaly třináct milionů dávek vakcín. Kromě preparátu od společnosti Moderna je v USA povolena vakcína od společností Pfizer a BioNTech.

V Anglii a Skotsku začne platit omezení pohybu

V Anglii a Skotsku začne od půlnoci platit další uzávěra. Podle premiéra Johnsona je plošnou karanténu nutné opět zavést především kvůli nové mutaci koronaviru, která se přenáší o 50 až 70 procent snadněji. Domov budou moci obyvatelé Anglie opouštět od úterý jen v případě nákupu potravin či léků, návštěvy lékaře či kvůli cestě do práce. Co nejvíce by však měli pracovat z domova. Žáci a studenti se budou opět vzdělávat na dálku.

Johnson naznačil, že opatření by mohla trvat až do poloviny února. Tehdy by podle něj již měli vakcínu proti covidu-19 dostat všichni ve čtyřech hlavních rizikových skupinách. „Zůstaňte doma, ochraňte (zdravotnický systém) NHS, zachraňte životy,“ vyzval premiér.

Také podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové jsou opatření nutná především kvůli nakažlivější mutaci viru SARS-CoV-2. „V důsledku této nové varianty se (virus) naučil šířit mnohem rychleji a rozhodně v posledních dvou týdnech nabral rychlost,“ řekla. Doplnila, že „vůbec nepřehání“, když řekne, že má z koronavirové situace nyní největší obavy od března.

Regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska rozhodují o svých opatřeních v boji s koronavirem samy, nezávisle na ústřední vládě v Londýně, která stanovuje pravidla pouze pro Anglii. 

Slovensko řeší přetížené nemocnice

Nepříznivá zůstává epidemická situace na Slovensku. Potvrdila se slova expertů o přibývání tisícovek nemocných a rychlém zaplňování nemocnic. „Aktuálně se slovenské zdravotnictví stará v souvislosti s covidem-19 o tři tisíce lidí a podle ministerstva zdravotnictví by to za týden touto dobou mohlo být ještě o pět set víc,“ líčí zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Doplňuje, že taková bilance by znamenala významnou zátěž, protože mnohé nemocnice jsou už nyní na hraně svých možností. Špitály trápí nedostatek techniky – například plicních ventilátorů – a také personálu, protože v karanténě jsou tři tisíce zdravotníků. V okrese Nitra musely úřady objednat chladicí přívěs, aby bylo kam ukládat zemřelé, popisuje zpravodaj ČT.

V neděli na Slovensku zemřelo s covidem-19 rekordních 204 nemocných. Dosud infekci podlehlo 2521 lidí a u dalších 610 nakažených bylo hlavní příčinou smrti jiné onemocnění.

Očkované jsou podle Obrovského na Slovensku nyní nižší tisíce lidí. Podobně jako ve zbytku zemí Evropské unie dorazily vakcíny v závěru Vánoc. Vakcínu zatím dostali především zdravotníci a někteří vysocí politici, mimo jiné prezidentka Zuzana Čaputová či členové vlády a experti, kteří se na zvládání pandemie podílí.

„Očkuje se zatím ve čtyřech centrech v Bratislavě, Košicích, Banské Bystrici a Nitře. Hlavní dávka vakcíny se očekává až v průběhu ledna, dorazit by mělo 150 tisíc dávek,“ podotýká zpravodaj ČT.

Kmen koronaviru z Británie se potvrdil i na Slovensku

Na Slovensku se pak také potvrdila mutace koronaviru objevená v Británii. Oznámil to v pondělí večer na Facebooku slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. První vzorky takzvaného anglického kmene, který má podle odborníků vyšší nakažlivost, laboratoře podle ministra dostaly už mezi svátky.

„Nová varianta kmene koronaviru šířícího se z jižních oblastí Anglie se potvrdila už i na Slovensku,“ napsal šéf slovenského zdravotnického resortu. Laboratoře podle něj „takzvaný anglický kmen“ identifikovaly už v prvních vzorcích, jež pocházely z východoslovenského okresu Michalovce. 

Nová varianta se podle vědců šíří rychleji, dosud ale nejsou žádné důkazy o tom, že by způsobovala závažnější průběh onemocnění covid-19.

Delší lockdown v Rakousku

Tuto mutaci koronaviru potvrdilo na své půdě i sousední Rakousko. O týden déle pak bude v této alpské zemi trvat uzávěra. Obchody, restaurace i sportovní a kulturní zařízení budou moci otevřít až 24. ledna. Zatím není jasné, zda zůstanou o týden déle zavřené i školy. Koaliční vláda lidovců kancléře Sebastiana Kurze a Zelených je plánovala otevřít 18. ledna.

Prodloužení lockdownu je způsobeno odmítnutím zákonné úpravy, která měla umožnit například nakupování lidem testovaným na covid-19. Proti takové normě se postavila opozice. V pondělí ministr zdravotnictví Rudolf Anschober potvrdil, že vyvázat se z karanténních opatření testováním nakonec nebude možné.