Britská premiérka Mayová skončila v čele konzervativců. Vládu zatím povede dál

Svůj konec v čele konzervativců ohlásila už před dvěma týdny po několika dnech stupňujícího se tlaku ze strany stranických kolegů i členů jejího kabinetu. Ve svém projevu před dveřmi Downing Street 10 zdůraznila, jak moc si váží toho, že měla možnost sloužit zemi, kterou miluje. Odchod z čela své strany Mayová dokoná odesláním dopisu poslaneckému klubu konzervativců známému jako Výbor 1922.

Hledání nového stranického lídra začne oficiálně až příští týden, ačkoli někteří kandidáti byli známí už 24. května. První fáze procesu bude v pondělí, kdy budou zájemci podávat přihlášky do volebního procesu, k čemuž potřebují podporu osmi poslanců.

Následovat budou hlasování na úrovni zákonodárců, z nichž vzejdou dva adepti s největší podporou. Mezi nimi se na závěr budou rozhodovat řadoví členové Konzervativní strany, kterých je přes 150 tisíc.

Hunt a Johnson ve frontě

Aktuálně jeví zájem o nahrazení Mayové jedenáct konzervativců. Podle britských médií mají zatím na své straně nejvíce poslanců bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

„Dlouhodobě se očekává, že finalní duel bude mezi Michaelem Govem a Borisem Johnsonem,“ uvedla pro ČT Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dodává ale, že ne vždy se favorizovaný kandidát nakonec stává lídrem.

„Stalo se to například v roce 2005, kdy byl favorizován David Davis, budoucí ministr pro brexit,  ale lídrem se nakonec stal David Cameron. To stejné v roce 1990, kdy byl hlavním favoritem Michael Heseltine, nikoliv John Major.  Ostatně v roce 1975 nebyla ani Margaret Thatcherová hlavní favoritkou,“ dodala akademička.

Předpodkládá se tedy, že na výsledek bude mít vliv mnoho faktorů včetně debaty kandidátů, kterou 18. června odvysílá britská stanice BBC. 

Brexit bez dohody je nepřijatelný jen pro minimum kandidátů

Co se týče brexitu, kandidáti pokrývají široké spektrum názorů na budoucí směřování Británie ve vyjednáváních. Pouze tři z jedenácti kandidátů považují brexit bez dohody za nepřijatelný, osm z nich ho považuje za možný a dvě kandidátky si naopak tvrdý brexit přejí.  

Britský deník The Times s odvoláním na vysoce postavený evropský zdroj v pátek napsal, že bez ohledu na to, kdo v premiérském křesle Mayovou vystřídá,  Německo a dalších 25 členských států EU podpoří případné další odložení brexitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak již dříve avizoval, že další odklad brexitu nepodpoří, pokud ze strany Británie nedojde k výrazné změně strategie.  

Většina vlád členských zemí se podle zdroje domnívá, že budoucí lídr britských konzervativců bude nucen do konce října, kdy vyprší stávající lhůta pro odchod Spojeného království z EU, vyhlásit druhé referendum. To by dolní komoru britského parlamentu dostalo z patové situace. Podle zdroje se proto počítá i s variantou dalšího odkladu do jara.

Zároveň se však většina evropských vlád podle zdroje shoduje, že nové datum brexitu nesmí být později než v červnu příštího roku, protože se členské státy budou muset dohodnout na budoucím víceletém finančním rámci unie, tedy dlouhodobém rozpočtu pro roky 2021 až 2027.

Nového lídra čeká rozštěpená strana i společnost

Podle Brusenbauch Meislové bude ale nový lídr konzervativců i nadále čelit rozštěpené straně, která je stejně jako britská společnost polarizovanější než kdy dříve. „Očekává se, že k žádnému posunu v usmiřování strany nedojde a nástupce Theresy Mayové bude vyhrocenější v postoji k Evropě a Evropské unii,“ řekla odbornice.

Jaké jsou další plány současné premiérky po odchodu z čela vlády, zatím není jasné. Brusenbauch Meislová ale uvedla, že je pravděpodobné, že se Mayová z veřejného života na nějakou dobu stáhne.