„Byl přesvědčeným patriotem a Evropanem.“ Vídeň se rozloučila se Schwarzenbergem

Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána se uskutečnila zádušní mše za Karla Schwarzenberga. Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn o bývalém českém ministrovi zahraničních věcí řekl, že to byl velký muž, patriot a Evropan. Obřadu se účastnil i rakouský prezident Alexander van der Bellen, který zesnulého Schwarzenberga označil za kosmopolitu a státníka. Na pietní akci přišli kromě Schwarzenbergovy rodiny také vrcholní současní i bývalí rakouští politici, jakož i diplomaté a veřejnost.

„Byl přesvědčeným patriotem a Evropanem,“ řekl Schönborn o zesnulém politikovi a zmínil i jeho smysl pro humor. Příslušník známého šlechtického rodu Schwarzenberg zemřel 12. listopadu ve věku 85 let v rakouské metropoli, kde měl část rodiny a strávil tam velkou část svého života.

Zádušní mše pod vedením Schönborna a za doprovodu orchestru se zúčastnili kromě van der Bellena a jeho předchůdce v prezidentském úřadu Heinze Fischera šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg, dále zástupci aristokracie, jakož i český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslav Zajíček a další hosté. Odhadem několik stovek lidí sedělo v katedrále nejen v lavicích, ale také na židlích.

Na zádušní mši za zesnulého Karla Schwarzenberga ve Vídni promluvil rakouský prezident Alexander van der Bellen
Zdroj: ČTK/Patrik Uhlíř

„Byl Rakušanem, Čechem, Švýcarem, Evropanem. Byl vším. Odchod Schwarzenbega je pro nás velmi těžký. Nám všem bude chybět," prohlásil van der Bellen. Schwarzenberga označil za státníka, který věděl, co je třeba dělat a který zanechal výraznou stopu. Podle něj byl rovněž prostředníkem ve vztazích mezi Rakouskem a Českem.

Zádušní mše trvala téměř dvě hodiny. Vídeňský arcibiskup v kázni hovořil rovněž o komunismu a sametové revoluci, která v roce 1989 vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu. Neopomenul ani jednu z hlavních tváří sametové revoluce a pozdějšího prezidenta Václava Havla, jehož kancléřem se Schwarzenberg stal.

Schönborn, který se narodil na zámku Skalka u Litoměřic, pochází z české větve aristokratické rodiny a jeho rodina se po druhé světové válce přesunula do Rakouska. V kázání přidal i osobní zkušenost. Řekl, že zatímco jeho rodina si jako svůj hlavní jazyk zvolila němčinu, Schwarzenberg se rozhodl pro češtinu.

Poslední rozloučení se Schwarzenbergem bylo před týdnem v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Obřadu se státními poctami se zúčastnila rodina, přátelé a spolupracovníci zesnulého politika, dále politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté. Schwarzenbergovy ostatky rodina uložila do hrobky u zámku Orlík na Písecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...