Bývalá šéfka unijní diplomatické služby Mogheriniová čelí obvinění z podvodu a korupce

Bývalá šéfka diplomatické služby EU (EEAS) a současná rektorka College of Europe v Bruggách Federica Mogheriniová čelí spolu s dalšími dvěma lidmi obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, korupce a střetu zájmů. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na prohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle úřadu se vyšetřování týká zakázky na vzdělávání mladých diplomatů.

Belgická policie tři obviněné zadržela při úterních raziích v budovách EEAS, vysoké školy a v domech podezřelých, později je podle EPPO propustila.

EPPO uvádí, že mezi dalšími dvěma obviněnými je vedoucí pracovník College of Europe v Bruggách a vysoce postavený úředník Evropské komise. Reuters i AFP s odvoláním na své zdroje informovaly, že mezi zadrženými je evropský diplomat Stefano Sannino, který několik let působil jako generální tajemník EEAS. Podle italské agentury ANSA byl třetím zadrženým Cesare Zegretti z kanceláře pro vzdělávání, školení a projekty vysoké školy v Bruggách.

Podle EPPO souvisí obvinění s podezřením na podvody spojené se školením juniorních diplomatů financovaným Evropskou unií. Vyšetřování bylo zahájeno poté, co se objevila tvrzení, že diplomatická služba EU a College of Europe zneužily v letech 2021 a 2022 veřejné prostředky Evropské unie. „Existuje silné podezření, že důvěrné informace týkající se probíhajícího výběrového řízení byly sdíleny s jedním z jeho účastníků,“ uvedl EPPO v prohlášení.

Univerzita College of Europe v Bruggách vydala prohlášení, ve kterém potvrdila, že na jejím kampusu policie prohledala několik budov. Zavázala se také plně spolupracovat s úřady.

Mogheriniová vedla diplomatickou službu EU v letech 2014 až 2019. Rektorkou College of Europe, prestižní vysoké školy, kterou vystudovalo mnoho evropských úředníků, se stala v roce 2020. V roce 2014 byla na několik měsíců italskou ministryní zahraničí a předtím také poslankyní. Italové Mogheriniová a Sannino jsou podle Reuters dobře známí v evropských diplomatických kruzích a jejich zadržení vyvolalo velký rozruch.

Sannino je podle italského tisku i veřejně dostupného životopisu v italské a unijní diplomacii skoro čtyřicet let. V prvních letech 21. století působil v kabinetech Romana Prodiho, když politik z italské Boloně vedl Evropskou komisi a pak italskou vládu. Později působil v unijních institucích, v letech 2013 až 2016 byl italským velvyslancem při EU. Z funkce ho odvolal tehdejší premiér Matteo Renzi, protože Sannino podle něj nehájil dostatečně rázně italské zájmy.

Sannino pak působil jako italský velvyslanec v Madridu, kde vyvolal polemiku, protože nechal vyvěsit na budově ambasády duhovou vlajku na podporu LGBT+ komunity. Ve Španělsku navázal bližší vztah s Josepem Borrellem, se kterým se vrátil do Bruselu na post generálního tajemníka EEAS. Od února 2025 řídil unijní generální direktorát pro Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...