Chatovací robot se chlubí svými dovednostmi už půl roku, státy volají po regulaci umělé inteligence

Americká organizace pro výzkum umělé inteligence OpenAI před půlrokem představila široké veřejnosti chatovacího robota ChatGPT. Složité systémy algoritmů označované výrazem umělá inteligence pronikají do mnohých oblastí lidské činnosti a stávají se běžnou součástí internetových či finančních služeb. Kromě toho, že zvládnou vytvořit obrázek nebo báseň, umí i šířit dezinformace a neříkat pravdu. Problém jsou také autorská práva. Řada zemí po celém světě proto volá po regulaci umělé inteligence.

Vývoj nejpoužívanějšího chatovacího robota na světě podpořil Microsoft. Firma přispěla miliardami dolarů. Podle dat analytiků je ChatGPT i nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací v historii, když dva měsíce od svého spuštění dosáhl hranice sto milionů aktivních uživatelů měsíčně.

Letos na jaře pak firma představila pokročilejší model GPT-4, který odpovídá na dotazy s větší přesností, je spolehlivější a kreativnější. GPT-4 podle OpenAI mimo jiné dokáže vést lidskou konverzaci, skládat písničky a shrnovat dlouhé dokumenty. Vedle účtů zdarma existují i placené prémiové účty ChatGPT s rozšířenými funkcemi.  

Alternativy ChatGPT uvedla řada dalších firem, mimo jiné Google, který koncem března představil vlastního chatovacího robota Bard či čínské technologické firmy Baidu a Alibaba a Microsoft zapojil umělou inteligenci i do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge. Na vývoji umělé inteligence v současnosti pracuje i Apple. Odborníky je ceněný také vyhledávací chatbot Perplexity, který v reálném čase prohledává internet, zobrazuje použité zdroje a umožňuje zdarma přístup k GPT-4.

Jiné programy fungující na stejném principu mohou generovat obrázky jako například Midjourney, nástroje jako Whisper nebo Trint zase přepisují mluvené slovo. Nástroje AI umějí ale i generovat a analyzovat programovací kód. 

Popularita ChatGPT rozvířila veřejnou debatu o přínosech a etických a společenských následcích umělé inteligence. Mezi problémy, o kterých se v souvislosti s umělou inteligencí hovoří, patří zejména ochrana osobních údajů a v této souvislosti se stále více zkoumá, jak ChatGPT a další programy, které inspiroval, spravují stovky milionů dat uživatelů. Ta se běžně používají ke zlepšení nebo „trénování“ AI.

Umělci podávají žaloby

Otázkou je také zneužití autorských práv při využívání AI. Umělci ve Spojených státech již podali první žaloby proti AI generující obsah s využitím jejich děl. Žalují skutečnost, že umělá inteligence zpracovává miliardy textů a obrázků, což AI činí v rámci svého „učení“. Experti se domnívají, že AI není ani vlastníkem obsahu, ani jeho autorem, ani odpovědným subjektem.

Využívat texty a data umělé inteligenci v Evropě umožňuje evropská směrnice z roku 2019, která povoluje takzvané vytěžování dat (data mining), a to i z obsahu chráněného jinak autorským právem – pokud jsou veřejně přístupná. Jedinou ochranou je, že to autor výslovně zakáže. 

Americké právo navíc umožňuje vytěžování dat na takzvaném principu fair use, tedy „řádného užití“. Díla vygenerovaná AI budou z pohledu autorského práva patrně následovat fotografická díla, která jsou považovaná za duševní výtvor autora až po verdiktu Soudního dvora Evropské unie z roku 2011.

Zakázat, nebo omezit?

Řada států volá po nutnosti regulace umělé inteligence na národní i mezinárodní úrovni. Rovněž šéf společnosti OpenAI Sam Altman řekl při nedávném slyšení v americkém Kongresu, že vládní opatření budou „klíčová“ při snaze omezit rizika spojená s využíváním umělé inteligence. Altman mimo jiné podpořil myšlenku mezinárodní organizace, která by v dané sféře vytvářela standardy, přičemž nabídl přirovnání k regulaci jaderných zbraní.

První západní zemí, která zakázala používání ChatGPT, se na začátku dubna stala Itálie, která tak učinila kvůli obavám z porušování ochrany osobních údajů. Británie zase uvedla, že se místní úřad pro tržní hospodářskou soutěž začíná zabývat příležitostmi a riziky AI a prozkoumává pravidla soutěže a opatření na ochranu spotřebitelů.

Francouzský parlament v březnu schválil kontroverzní novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu v souvislosti s pořádáním letních olympijských her v příštím roce v Paříži. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL zároveň v dubnu uvedl, že vyšetřuje několik stížností na ChatGPT z důvodu porušení ochrany soukromí. 

Vyšetřování ChatGPT z důvodu možného porušení ochrany osobních údajů zahájilo i Španělsko a na nutnost hledání regulačních opatření v souvislosti s AI poukazuje také Irsko, Austrálie či Japonsko. Americká administrativa například žádá veřejnost o připomínky k možným opatřením týkajícím se odpovědnosti za systémy umělé inteligence.

Čínský úřad pro správu kyberprostoru (CAC) představil návrh opatření pro systémy umělé inteligence s tím, že chce, aby firmy předkládaly úřadům posouzení bezpečnosti předtím, než svou nabídku spustí pro veřejnost.

Evropská unie by chtěla mít jako první na světě komplexní právní rámec, který umožní regulaci umělé inteligence. Evropská komise již před téměř dvěma lety navrhla pravidla pro zákon o umělé inteligenci, podle něhož mají být nástroje tohoto typu klasifikovány podle vnímané míry rizika, od nízké po nepřijatelnou. Nyní se EU přibližuje k přijetí „aktu o umělé inteligenci“. Europoslanci chtějí výslovně zakázat rozpoznávání emocí, profilování s pomocí AI k policejním účelům nebo zneužívání biologických údajů ze sociálních sítí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...