Čína a Indie po pondělním střetu sníží napětí na hranici v Kašmíru

Nahrávám video

Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.

Indický premiér Naréndra Módí svolal na pátek jednání lídrů všech tamních politických stran. Obě jaderné velmoci se vzájemně obviňují z vyvolání střetu, který je zřejmě nejvážnější eskalací vztahů od měsíční války v roce 1962. „Indie si přeje mír. Pokud ji ale vyprovokují, je schopná odpovídající reakce,“ řekl.

„Čína a Indie spolu úzce komunikují vojenskou a diplomatickou cestou, aby vyřešily příslušné problémy. V současné době je situace v čínsko-indické pohraniční oblasti stabilní a pod kontrolou,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. „Podstata konfliktu je jasná. Došlo k němu na čínském území a Čína na něm nenese žádnou vinu,“ dodal.

Kvůli incidentu v některých oblastech Indie také vyšli lidé do ulic a požadují ekonomický bojkot Číny. „Odsuzujeme kroky Číny a vzdáváme hold našim vojákům včetně jednoho z plukovníků, kteří byli zabiti. Kromě toho rozbíjíme a pálíme čínské výrobky a telefony. Vyzýváme místní, aby tyto produkty nekupovali a ekonomicky tak zranili Čínu,“ řekl jeden z protestujících v indickém Gudžarátu.

Premiér si nicméně vysloužil ostrou kritiku médií i opozice za to, že veřejnost nechal na svou reakci čekat téměř 24 hodin. 

Napětí před incidentem trvalo několik týdnů

Napětí na hranici Indie a Číny trvá už několik týdnů, do pondělka si ale nevyžádalo žádné mrtvé ani zraněné. Pondělní střet se odehrál v hornaté oblasti Ladákhu, uvedla indická armáda v prohlášení.

Podle agentury AP se jedná o první takovou konfrontaci na hranici mezi Čínou a Indií od roku 1975, která si mezi vojáky vyžádala oběti. Zmíněné asijské jaderné mocnosti spolu sdílejí 3500 kilometrů dlouhou hranici v oblasti Himálaje a vedou vleklý územní spor, který v roce 1962 přerostl v krátkou válku.

Indie s Čínou sdílí hranici v délce tří a půl tisíc kilometrů. Na ní jsou necelé dvě desítky sporných území. Místo pondělního konfliktu mezi ně ale nepatří. „Musíme se ptát, proč se najednou Čína rozhodla nárokovat mnohem větší území oproti nárokům Indie. Pokud je za tím nějaký plán nebo cíl, zklidnění se nedočkáme,“ uvedl Manodž Džoši z bezpečnostního think-tanku Observer Research Foundation.

Štipl: Problém je nevytyčená hranice

„Čína může odvracet pozornost od svých vnitřních problémů. Covid v současných měsících tvrdě zasahuje Indii, která na tento konflikt kvůli covidu nebyla vůbec připravena,“ vysvětlil indolog Zdeněk Štipl z Karlovy Univerzity. Eskalace konfliktu ho překvapila.

Čína obvinila Indii z toho, že za poslední střet nese plnou zodpovědnost, ale podle Štipla kvůli složitému kontextu nelze říct, kdo nese vinu. „Linie kontroly je velmi vágně vytyčená, Indie dokončuje stavbu silnice, která se k linii blíží. To Čína samozřejmě může považovat za ohrožení svých zájmů v oblasti,“ uvedl Štipl. Oba dva státy v té oblasti podle něj shromažďují několik tisíc vojáků.

Nahrávám video

Indie a Čína chtějí incident ve sporné oblasti řešit diplomaticky

O konfliktu telefonicky jednal indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar se svým čínským protějškem Wangem I. Shodli se, že „žádná ze stran nepřijme žádné kroky, které by situaci vyhrotily, a naopak zajistí mír a klid“, uvedli v prohlášení, které citovala agentura Reuters.

Wang I v telefonátu s indickým šéfem diplomacie žádal, aby Indie tvrdě potrestala ty, kdo jsou za smrtící střet zodpovědní. Varoval Dillí, aby nepodceňovalo čínské odhodlání hájit to, co Čína pokládá za své svrchované území. Džajšankar v prohlášení po rozhovoru s Wangem I uvedl, že vysvětlil indickou pozici, a dodal, že Dillí se cítí zavázáno k jednání o snížení napětí.

Zatímco Džajšankar zdůraznil řešení cestou diplomacie, indické sdělovací prostředky volí podstatně bojovnější tón. Indičtí komentátoři volají po ostré reakci na pohraniční střet s čínskými vojáky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...