Čína zatím na ovládnutí Tchaj-wanu vojensky nemá, tvrdí politický geograf Kofroň

Nahrávám video

Jedenáct čínských balistických střel dopadlo do vod okolo Tchaj-wanu. Pět dalších pak do japonské zóny. Tchaj-pej obvinila Peking, že se chová jako Severní Korea, a aktivovala svůj obranný systém. Manévry spustil komunistický režim v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale tvrdí, že Čína zatím na invazi na ostrov kapacitu nemá.

Čínská armáda cvičí s ostrou municí kolem celého ostrova v šesti zónách dvacet kilometrů od břehů. Tři místa, kde se manévry konají, považuje Tchaj-wan za své výsostné vody. Armáda vypálila jedenáct balistických raket a dělicí linii krátce překročily lodě i letadla.

„Dělostřelecká divize je odhodlána plnit mé rozkazy a já plním rozkazy komunistické strany. Budeme bránit svrchovanost a územní celistvost vlasti s vysokým bojovým duchem a přesnou palebnou silou,“ hlásal velitel čínského dělostřelectva Ťin Cung.

„Čínská lidová republika vypálila několik raket Dongfeng (Tung-feng) k vodám na severovýchodě a jihozápadě Tchaj-wanu. Aktivovali jsme obranné systémy, monitorujeme situaci a posilujeme válečnou připravenost,“ reagovala mluvčí tchajwanského ministerstva obrany Sun Li-fang.

Prezident Si je pod tlakem, aby ukázal sílu. Čínští nacionalisté totiž projevují zklamání, že Peking návštěvě Pelosiové nezabránil. Televize podrobně informuje o manévrech a národ to sleduje na obrazovkách v ulicích.

„Dobře že se to stalo. Dává nám to příležitost obklíčit Tchaj-wan, a obsadit ho dřív, než se plánovalo. Měli bychom soudružce Pelosiové poděkovat,“ myslí si obyvatel Pekingu Čao.

Ačkoliv je Čína vojensky silnější, na obsazení Tchaj-wanu zatím nemá dostatek jednotek, tvrdí Kofroň. „Aby (Čína) Tchaj-wan mohla osadit, a to bez nějakých extrémních ztrát a války, která by se táhla mnoho a mnoho týdnů, musela by velmi rychle získat vzdušnou nadvládu, pak nadvládu nad celým námořním prostorem, zároveň doufat, že nezasáhne USA, úspěšně se vylodit a pak porazit pozemní jednotky tchajwanské armády,“ vypočítává Kofroň.

K Tchaj-wanu míří americká letadlová loď

Život na Tchaj-wanu běží jako obvykle, přestože se očekává, že Peking odpálí raketu, která ostrov přeletí. Obyvatelé jsou na hrozby zvyklí. „Cílem je zastrašit Tchajwance a vyvolat paniku. Ale k čemu? Získali by jen místa zasažená válkou, což není dobrá okupační strategie,“ uvažuje obyvatel Tchaj-wanu Čchen Ming-čcheng.

Tchaj-wan ponese hlavní tíhu sankcí, které se Čína rozhodne uvalit. Počítá s tím, že několikadenním cvičením to neskončí. Čínská armáda pravděpodobně využije příležitost, aby resetovala status quo v Tchajwanské úžině.

Do oblasti také míří americká letadlová loď. Podle velitelství jde o běžnou plavbu na podporu volného Indopacifiku. Z Japonska odstartovalo americké letadlo schopné sledovat rakety za letu.

Americká letadlová loď Ronald Reagan a její bojový svaz podle Kofroně z čistě vojenského hlediska však nemusí znamenat pro čínskou armádu překážku. „Na druhou stranu přímý útok proti americké letadlové lodi by byl něčím, co by se v podstatě rovnalo vyhlášení války a ten poměr sil pro Čínu ještě není úplně ideální,“ komentuje politický geograf.

Aerolinky ruší lety

Tchajwanská vláda připravuje lidi na psychologickou válku včetně kybernetických útoků. „Vláda je ještě víc odhodlaná hájit suverenitu a územní integritu našeho národa,“ vzkázal mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí Joanne Ou.

Aerolinky ruší desítky mezinárodních letů. Lodě na jedné z nejrušnějších námořních tras, kudy pluje polovina světové kontejnerové dopravy, mění směr. Jejich odklonění dopadne na dodavatelské řetězce a zpozdí přepravu zboží.

Kofroň předpokládá, že během následující dekády či dvou by Peking potřebnou dominanci získat mohl. „Tchaj-wan se snaží zbrojit, byť mezi lety 2005 až 2015 na Čínu výrazně ztratil. Souvisí to s tím, že je výrazně menší. Jeho ekonomika neprocházela tak masivním boomem jako čínská,“ vysvětluje.

Čína v posledních letech posiluje i své námořnictvo. „Kdybychom se na světové oceány koukali jako na celek a bavili bychom se o schopnosti Číny projektovat svoji moc daleko za svoje pobřežní vody, tak by na tom zase tak dobře nebyla. Tam by ve srovnání s USA nutně vyšla přinejlepším jako velmi vzdálený soupeř,“ komentuje Kofroň.

„Pokud se ale bavíme o oblasti, kde Čína zároveň může využívat svoje výrazně modernizované letectvo –⁠ není to zase letectvo, které by bylo na úrovni Spojených států nebo Velké Británie, ale minimálně početně to je masivní letectvo a už se nejedná o ty obstarožní typy jako třeba před dvaceti lety –⁠ tak by námořnictvo bylo schopné nějakou defenzivní partii třeba i s USA hrát,“ doplňuje geograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...