Clinton zákonodárcům řekl, že neměl ponětí o Epsteinových zločinech

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled. Kongresmani z výboru Clintonovi kladou otázky o jeho vazbách na Epsteina během slyšení v americké obci Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.

Jde o vůbec první případ, kdy byl bývalý prezident předvolán k výpovědi před Kongresem. Slyšení se koná za zavřenými dveřmi, výbor z něj později zveřejní videozáznam.

„Vím, co jsem viděl, a co je důležitější, co jsem neviděl. Vím, co jsem udělal, a co je důležitější, co jsem neudělal. Nic jsem neviděl a neudělal jsem nic špatného,“ uvedl Clinton v prohlášení.

Clinton, který v Bílém domě úřadoval v letech 1993 až 2001, rovněž prohlásil, že se na slyšení dostavil, aby hrál svou roli v demokracii. Dalším důvodem je podle něj to, že ženy a dívky, jejichž život Epstein zničil, si zaslouží nejen spravedlnost, ale také zahojení ran.

„I když moje krátká známost s Epsteinem skončila roky před tím, než jeho zločiny vyšly na povrch, a i když jsem během našich omezených interakcí neviděl žádné náznaky toho, co se skutečně dělo, jsem tu, abych poskytl to málo, co vím,“ uvedl Clinton s tím, že tak chce předejít tomu, aby se cokoliv podobného opakovalo.

Před výborem svědčila i Clintonová

Exprezidentova manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, před výborem svědčila ve čtvrtek. Kongresmanům řekla, že nemá žádné informace o Epsteinově trestné činnosti a vyzvala je, aby předvolali současného prezidenta Donalda Trumpa. Clintonovi tvrdí, že jejich předvolání před republikány vedený výbor má za cíl odvést pozornost od vazeb republikánského prezidenta na Epsteina.

Clinton už v minulosti uvedl, že s Epsteinem přerušil kontakt před tím, než byl finančník v roce 2008 odsouzen za sexuální zločiny. Finančníkovým soukromým letadlem letěl nejméně 24krát, uvedla stanice BBC s odvoláním na letové záznamy. V minulosti exprezident uváděl, že na začátku nultých let několikrát letěl Epsteinovým letadlem v souvislosti s činností nadace Clinton Foundation.

V části spisů o sexuálním delikventovi, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v prosinci, se objevily i fotografie Clintona. Na jedné z nich plave v bazénu a na další leží ve vířivce s rukama za hlavou. Na několika fotografiích je vidět po boku dívek či žen, jejichž tváře jsou začerněny.

Nahrávám video

Bývalý demokratický prezident a jeho právníci očekávají, že je se zákonodárci čeká dlouhý den, uvádí média. Clintonovou ve čtvrtek podle CNN vyslýchali déle než šest hodin. Republikánský předseda výboru pro dohled James Comer před začátkem slyšení řekl, že má pro Clintona řadu otázek. „Dostat sem Clintonovy trvalo sedm měsíců. Ale máme je tu a těšíme se, že jim položíme spoustu otázek,“ řekl Comer.

Demokratičtí kongresmani před slyšením opět vyzvali k předvolání současného prezidenta Trumpa před výbor pro dohled, aby vypovídal o svých vazbách na Epsteina. Dnes podle nich nevypovídá „ten správný prezident“.

Clintonovi původně vypovídat odmítli

O předvolání Clintonových se zasadil právě Comer. Clintonovi nejprve vypovídat odmítli. Comer však manželskému páru hrozil obviněním z pohrdání Kongresem, pokud nebudou vypovídat před výborem, který Epsteinův případ a jeho síť kontaktů vyšetřuje. Clintonovi nakonec s poskytnutím výpovědí souhlasili.

Sněmovní výbor pro dohled je jedním z nejvlivnějších orgánů Kongresu. Jeho hlavní funkcí je dohlížet na federální vládu a vládní agentury. Jelikož mají ve Sněmovně reprezentantů většinu republikáni, tvoří většinu i v tomto výboru. Ve výboru zasedá 25 republikánů a 21 demokratů. Jeho nejvýše postavený demokrat je kongresman Robert Garcia.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně Trumpa či Clintona, ačkoliv tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání.

V roce 2019 byl Epstein nalezen mrtvý ve vězeňské cele, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...