Dálnice zdražily v Maďarsku či Rakousku, řidiči v Chorvatsku mohou ušetřit s vysílačem

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

V Rakousku dálniční známka zdražuje každoročně, většinou o jednotky procent. Letos ale země ceník kvůli nové jednodenní známce upravovala více. Desetidenní elektronickou známku lze koupit na oficiálním e-shopu za 11,50 eura (zhruba 284 korun), meziročně je přibližně o 16 procent dražší. Dvouměsíční známka naopak meziročně zlevnila o jedno euro na 28,90 eura (zhruba 714 korun).

Roční známka vychází stejně jako loni na 96,40 eura (zhruba 2383 korun). V Rakousku stále platí vedle elektronické viněty také nalepovací známka na okno. Nová jednodenní známka je dostupná pouze digitálně a stojí 8,6 eura (zhruba 213 korun). Zvlášť jsou v Rakousku zpoplatněny některé tunely nebo Brennerská dálnice A13.

Také řidiči v Maďarsku za jednodenní dálniční známku podle ceníku v přepočtu zaplatí přibližně 320 korun. Desetidenní známka letos v přepočtu vyjde zhruba na 398 korun, meziročně je téměř o 50 korun dražší. Za měsíční řidiči letos zaplatí zhruba 644 korun, téměř o 80 korun méně než loni. Roční v přepočtu stojí zhruba 3560 korun, meziročně o téměř 400 korun více.

Slovensko a Slovinsko

Ceny slovenských dálničních známek se letos nemění. Loni ji Slovensko po dvanácti letech zvýšilo zhruba o 20 procent. Podle oficiálního webu vyjde desetidenní viněta na 12 eur (zhruba 297 korun), 30denní na 17 eur (zhruba 420 korun) a roční na 60 eur (zhruba 1483 korun), tedy stejně jako loni.

Stejně jako na Slovensku loni zdražily dálnice také ve Slovinsku, letos zůstaly na stejné úrovni. Týdenní známka stojí 16 eur (zhruba 396 korun), měsíční vyjde na 32 eur (zhruba 792 korun), roční viněta je za 117,50 eura (zhruba 2909 korun). Slovinsko od roku 2022 nabízí pouze elektronické dálniční známky. Řidiči si je mohou koupit na oficiálním e-shopu.

Německo

Zadarmo naopak stále jezdí řidiči osobních aut na dálnicích v Německu. Musí ale dávat pozor při cestě do větších německých, ale také francouzských a rakouských měst. V centrech některých z nich fungují takzvané ekologické zóny, kam mohou pouze auta s ekologickou známkou. Ta se prodává ve třech barvách, v zelené, žluté a červené, v závislosti na ekologičnosti vozu. Emisní viněty musí řidiči zakoupit předem, nelze je koupit na místě. Podle oficiálního webu ekologické známky řidičům při absenci známky v těchto zónách hrozí v závislosti na konkrétní zemi pokuty ve výši až 2180 eur (zhruba 54 tisíc korun).

Další země

V dalších vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Řecku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů.

V Itálii, Španělsku nebo Chorvatsku si řidiči podle webu Ústředního automotoklubu ČR mohou u dálničních společností, v bankách nebo na benzinkách pořídit vysílač, který si nainstalují na čelní sklo, a mohou díky tomu projíždět brány bez nutnosti zastavování a okamžité platby.

V Chorvatsku jsou ceny mýtného s vysílačem podle ÚAMK o deset procent nižší, vysílač ale musí být registrovaný u chorvatského úřadu pro dálnice. Více informací řidiči najdou na oficiálním webu chorvatského elektronického systému mýtného. Ceny mýtných poplatků v Chorvatsku v létě oproti běžné celoroční úrovni rostou o 15 procent. Mýtné se v Chorvatsku mimo dálnice vybírá také na několika dalších silnicích, mostech a tunelech.

V Polsku jsou mimo mýtné brány také dva zvlášť zpoplatněné úseky, na které je nutné koupit známku on-line nebo na benzince před vjezdem na dálnici. Jde o dva úseky dálnic A2 a A4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...