Růst očekávané délky života v Evropě kvůli covidu-19 mírně poklesl, ale celkový trend v tomto století míří k dalšímu prodlužování života. Je jistě žádoucí, ale zároveň je strašákem mnoha vlád, protože předpokládá reformy penzijních systémů i vyšší nároky na zdravotní a sociální péči.
Dánové zatím nepatří k absolutně nejdéle žijícím obyvatelům Evropy, jejich očekávaná délka života se v tomto století ale na starém kontinentu prodloužila nejvíce – ze 77 na 81,5 roku. Jedná se o navýšení o 4,5 roku oproti 2,5 letům ve zbytku Evropy.
„Můj tajný recept je, že jsem šťastný člověk. Mám tři hodné syny. Žiji v dobrém a dlouhém manželství,“ vypráví šestaosmdesátiletý Ole Bjørnsteen Petersen. „Já to říkám pořád, asi se dožiji stovky. Při životě, jaký vedu,“ říká čtyřiasedmdesátiletá důchodkyně Ruth Løvskovová. „Protože jsem pozitivní a nevztekám se kvůli maličkostem.“
Údaje o očekávané délce života uvedl evropský statistický úřad Eurostat i s porovnáním různých zemí. Nejdéle žijí lidé na severu Španělska a Itálie a v částech Francie a Skandinávie. Jako nejmladší umírají na Slovensku, Balkáně a v Pobaltí.
Dánský národní důchodový systém ATP ale udává očekávanou délku života ještě závratnější než evropský průměr. Nynější dánská novorozeňata se podle něj mohou dožít 93 let v případě chlapců, a dokonce 95 let v případě dívek.
Nové nároky
Vysoký věk může být radost, když systémy zdravotnictví, důchodů a sociální podpory pro seniory dobře fungují. Dvaašedesátiletý Brit Garry Cogan má ale opačnou zkušenost. Po těžkém infarktu už dva roky čeká na operaci srdce, ta se ale stále odkládá. „Je to, jako když vás instituce, do kterých platíte celý život, nechají na holičkách v momentě, když je potřebujete,“ stěžuje si.
S prodlužující se délkou života roste tlak na penzijní systémy a reformy jsou nezbytné. Zvýšení důchodové hranice o dva roky na 64 let ale vyvolalo ve Francii týdny trvající i násilné protesty. Podle průzkumů je proti zákonu většina voličů. Jedním z nich je i osmnáctiletý Charles Chauliac. „Táta pracuje každý den, v pět ráno musí být na ploše letiště Roissy a nakládat letadla. Nedokážu si představit, že bych v 64 letech vstával ve tři ráno,“ vysvětluje, proč spolu s ostatními vyšel do ulic.
Je vhodné se na stáří připravit, míní socioložka
V České republice je potřeba správně nastavit politické priority vzhledem ke stárnutí populace, míní socioložka Lucie Vidovićová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zároveň považuje za vhodné se na stáří dlouhodobě připravovat aktivním životním stylem a zdravou stravou. Což pomůže společenským systémům unést i třicet procent seniorů v populaci, jak to ukazují prognózy kolem roku 2050.
Socioložka upozornila i na důležitost mezigeneračního setkávání a předávání zkušeností. „Je nasnadě, abychom jako společnost vytvářeli další možnosti setkávání, ale věřím tomu, že společnost má dostatek času na potřebný vývoj,“ řekla Vidovićová.
