Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
„Všichni společně i se Spojenými státy vyzýváme Putina. Jestli to s mírem myslí vážně, má šanci to ukázat. Teď. Tím, že prodlouží příměří kvůli oslavám konce války v třicetidenní klid zbraní. Žádné jestli nebo ale. Žádné podmínky a odklady,“ vzkázal do Moskvy britský premiér Keir Starmer. Jednání se za evropské lídry kromě něj osobně účastnili také francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha uvedl, že „Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na plné nepodmíněné příměří na souši, moři a ve vzduchu na nejméně třicet dní počínaje pondělím.“ Tedy 12. květnem. Podle něj to může otevřít cestu k mírovým rozhovorům, pokud Rusko odsouhlasí trvalé příměří a bude zaveden mechanismus, který bude jeho dodržování monitorovat.
„Bezpodmínečné příměří znamená bez jakýchkoliv podmínek. Pokus klást jakékoliv podmínky by svědčil o záměru protahovat válku a narušovat diplomacii,“ dodal Zelenskyj.
Postup má podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámili Zelenskyj a zástupci velkých evropských zemí po sobotním setkání. S americkým prezidentem o věci z Kyjeva hovořili telefonicky. Jednání bylo plodné, prozradil už dříve během dne na síti X Sybiha.
Monitorování a sankce
Právě ve spolupráci s USA lze podle ukrajinského prezidenta zajistit nepřetržité monitorování, zda je klid zbraní dodržován. Příměří pak podle Zelenského dá reálnou šanci diplomatům, aby se dohodli na základech mírového uspořádání. Také Macron podle agentury Unian připustil klíčovou roli USA při monitorování příměří, ale dodal, že podílet se budou všichni partneři.
Jednání byli přes videospojení přítomni také další členové takzvané koalice ochotných, tedy skupiny asi tří desítek zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.
Evropa i Spojené státy také dle slov účastníků sobotního jednání zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin klid zbraní odmítne. Podle Zelenského by měly postihnout ruskou energetiku a bankovní sektor.
„Dohodli jsme se, že v případě porušení příměří budou připraveny a koordinovány mezi Evropany a Američany rozsáhlé sankce,“ potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron na společné tiskové konferenci. Macron i Merz už před jednáním uvedli, že budou chtít další rozsáhlé sankce vůči Rusku, pokud Moskva nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, který v březnu předložily Spojené státy.
Německý kancléř Friedrich Merz zase zmínil pokračování rozsáhlé pomoci Kyjevu, pokud Kreml nezareaguje. „Tato válka neohrožuje jen územní celistvost Ukrajiny. Cílem této války je zničit celé uspořádání v Evropě. Proto jsme na straně Ukrajiny,“ vysvětlil.
Nemá smysl na nás tlačit, zní z Kremlu
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zahájí proces vedoucí k ukončení války, uvedl v komentáři k závěrům jednání v Kyjevě americký zmocněnec Keith Kellogg. Kreml ale po sobotním prohlášení západních lídrů obvinil evropské země z protikladných a konfrontačních prohlášení.
„Musíme si to promyslet. Je to nový vývoj událostí. Máme vlastní stanovisko,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americké televizi CNN, jehož vyjádření citovala státní tisková agentura TASS. „Rusko je odolné vůči jakémukoliv nátlaku. Jsme otevření jednání, jsme otevření vůči pokusům o urovnání (konfliktu) na Ukrajině. Ale snažit se vyvíjet na nás nátlak je docela zbytečné,“ podotkl.
A to prý i proto, že Rusko se nenechá hrozbou sankcí zastrašit. „Už jsme si zvykli na sankce. Dokonce si už představujeme, co podnikneme po jejich vyhlášení, jak budeme minimalizovat jejich dopady. Naučili jsme se to,“ prohlásil Peskov.
„Strčte si tyto mírové plány do zadku,“ reagoval bývalý ruský prezident a expremiér Dmitrij Medvěděv na nabídku, aby si Moskva vybrala mezi příměřím, nebo sankcemi.
Jednostranné příměří končí
V sobotu večer končí jednostranné třídenní příměří vyhlášené Moskvou k osmdesátému výročí konce druhé světové války. Ukrajina na tento krok, který vnímá jako snahu ruského vládce Vladimira Putina si zajistit bezproblémové konání oslav konce války, nepřistoupila. Moskva v sobotu podle agentury Reuters uvedla, že ukrajinské síly se za posledních 24 hodin čtyřikrát pokusily překročit hranici do ruských oblastí. Informaci není zatím možné nezávisle ověřit, ukrajinské velení tyto informace nekomentovalo.
Návrh na třicetidenní příměří předložily Spojené státy v březnu. Rusko však žádné definitivní stanovisko dosud nenabídlo a čelí kritice, že dohodu pod nejrůznějšími záminkami zdržuje. Stanice ABC News v sobotu zveřejnila úryvek z rozhovoru s mluvčím Kremlu Peskovem, ve kterém mluvčí naznačuje, že Moskva očekává zastavení dodávek zbraní, které „Ukrajina každodenně dostává z Evropy a Spojených států“. Podle Peskova by příměří bylo nyní vojensky výhodné pro Ukrajinu, protože Rusko podle něj na bojišti postupuje. „Ukrajina by tuto dobu využila k výcviku nového vojenského personálu,“ tvrdí.
Takzvaná koalice ochotných, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v prohlášení k jednání koalice ochotných vyjádřila podporu návrhu na bezpodmínečné třicetidenní příměří na Ukrajině. „Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ upozornila rovněž.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte považuje zavedení třicetidenního příměří za začátek cesty, která vede směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomocí“. „Z našeho dnešního (sobotního) jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ ujišťuje.
Evropa se ukazuje jako mocnost, řekl Macron
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře. Macron i Tusk po příjezdu do Kyjeva označovali den jednání za „historický“ či „důležitý“. „Ukazuje se Evropa, která se vnímá jako mocnost,“ podotkl francouzský prezident.
Před schůzí v kyjevském prezidentském paláci politici uctili minutou ticha padlé ukrajinské obránce na známém náměstí Nezávislosti. Aktu se účastnil také Zelenskyj.
Po přehlídce v Moskvě
Historická společná návštěva lídrů klíčových evropských zemí, dokládající jejich pokračující podporu bránící se Ukrajině, se odehrála pouhý den po obří vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí. Na ní ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 na Ukrajinu vpadla, přivítal některé především asijské a africké politiky, mezi nimi hlavně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. V Moskvě byl z šéfů států či vlád zemí EU přítomen jen slovenský premiér Robert Fico (Smer).
