Dopravci se kvůli útokům hútíů začali vyhýbat Rudému moři. Může to zvýšit ceny

Nahrávám video

Útoky jemenských povstalců hútíů komplikují dopravu v úžině Báb al-Mandab v Rudém moři. Lodní dopravci proto začali volit delší trasu, aby se nebezpečné zóně vyhnuli. Kvůli tomu hrozí nárůst cen spotřebního zboží i ropných produktů.

Přepravu přes Rudé moře zastavila třeba britská BP, která se specializuje na převoz ropy. Uvedla, že pozastavila lodní dopravu v regionu na dobu neurčitou s odkazem na „zhoršující se bezpečnostní situaci“ v souvislosti s napětím na Blízkém východě.

BP se tak stala první ropnou společností, která přímo zastavila provoz svých vlastních tankerů poté, co řada velkých rejdařských společností zastavila svá plavidla proplouvající vodami mezi Asií a Afrikou, které spojují Indický oceán se Středozemním mořem.

Své lodě zastavila i dánská společnost Maersk, jedna z největších světových přepravních společností. Ve svém prohlášení pro BBC uvedla, že „nedávné útoky na obchodní plavidla v oblasti jsou znepokojivé a představují významnou hrozbu pro bezpečnost námořníků“.

„Po incidentu s lodí Maersk Gibraltar a dalším sobotním útoku na kontejnerovou loď jsme dali pokyn všem lodím Maersk v oblasti, které mají proplout úžinou Báb al-Mandab, aby až do odvolání přerušily svou cestu,“ stojí v komuniké.

Alternativní trasou poplují lodě německé Hapag-Lloyd, jejíž plavidlo také čelilo útoku hútíů, nebo vůbec největšího národního dopravce Mediterranean Shipping Co.

Jemenští povstalci podporovaní Íránem

Hútíové jsou spojenci Íránu, úhlavního nepřítele Izraele, a lodě v Rudém moři napadají v rámci kampaně, jejímž cílem je podle nich podpora teroristického hnutí Hamás.

Přestože původně tvrdili, že cílem útoků jsou pouze lodě směřující do Izraele, hrozba pro obchod vzrostla, protože napadli i plavidla plující pod vlajkou zemí, které nemají s Izraelem žádnou spojitost.

Hútíové v Jemenu od roku 2015 válčí proti mezinárodně uznávané vládě a koalici vedené Saúdskou Arábií. Stali se významnou vojenskou silou v regionu, mají desetitisíce bojovníků a velký arzenál raket a útočných dronů.

Ekonomická hrozba

Podle údajů agentury Bloomberg minulý víkend do Rudého moře vplulo nebo z něj vyplulo 56 obchodních lodí. To je o 35 procent méně než na začátku měsíce. Útoky jemenských povstalců ponesou silné ekonomické dopady, varuje Business Insider.

„Rostoucí nejistota v Suezském průplavu v kombinaci s oživením globální ekonomiky v důsledku uvolnění finančních podmínek by mohla v nadcházejících měsících vyvolat tlak na růst inflace u zboží,“ upozornil podle agentury Bloomberg Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Global Management.

Kromě toho, že se lodě budou muset vyhýbat Rudému moři, navíc čelí dopravci dalšímu problému – suchu v tisíce kilometrů vzdáleném Panamském průplavu. Tím v posledních týdnech může proplouvat méně lodí.

Velké nákladní lodě proplouvající Rudým mořem využívají Suezský průplav, na kterém je globální obchod závislý zhruba ze dvanácti procent a kontejnerová doprava zhruba z třiceti procent. Na Panamském průplavu závisí asi pět procent globálního obchodu, shrnul generální ředitel Institutu pro export a mezinárodní obchod Marco Forgione.

„Pokud nebudou (obě trasy) hladce fungovat, uvidíme silný dominový efekt způsobený poškozením a narušením dodavatelských řetězců v důsledku toho, jak se zpožďují lodě, a to na těch nesprávných místech,“ řekl Forgione.

Think tank Atlantická rada uvedl, že toto narušení by mohlo způsobit „silný protivítr pro globální ekonomiku, která se stále zotavuje z pandemie covidu-19, ruské invaze na Ukrajinu a výrazného zpřísnění měnové politiky“ v mnoha zemích.

Záleží na délce blokády, tvrdí ekonom

„Současné (ztráty světového obchodu) budou nižší, do budoucna ale mohou být vyšší,“ soudí datový ekonom Petr Bartoň z Anglo-American University in Prague a společnosti Datarun. „Všechno bude záviset na tom, jak dlouho blokáda nebo objížďka přes Afriku bude ve skutečnosti trvat.“ Doprava v Rudém moři zatím poklesla o třetinu, připomněl.

Pokud skutečně budou hútíové útočit na lodě nějak spojené s Izraelem a nebudou útočit na ostatní a ty tím pádem budou moci proplout, tak by to žádný zásadní vliv mít nemělo, pokračoval Bartoň. „Bude to znamenat vyšší poplatky na pojištění, to všechno zdraží. Ale pokud by to bylo skutečně krátkodobé, tak ani dopravci by to nepromítli do cen konečného zboží,“ vyjmenoval možné dopady.

Největší hrozbou může být podle něj možný výpadek komponentů do evropského průmyslu.

Nahrávám video

Křehká rovnováha

Bloomberg upozorňuje, že od začátku izraelské války v Gaze stoupla v Evropě cena zemního plynu o třináct procent a nahoru jdou i ceny ropy.

Přepravní společnosti se potýkají s delšími cestami. Ačkoli v globálních dodavatelských linkách existuje určitá rezerva, která absorbuje nedávné kapacitní napětí, náhlé uzavření Suezského průplavu v roce 2021 ukázalo, jak křehké jsou sítě, když dojde k výpadku hlavních spojů, píše Bloomberg.

„Situace se vyostřuje nad rámec toho, co jsme kdy viděli,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg Lars Barstad, výkonný ředitel správní jednotky vlastníka tankerů Frontline Ltd. „Je to obrovské riziko.“

Ceny dopravy zvedne také pojištění, za které si budou muset připlatit společnosti, které se pro trasu přes Rudé moře rozhodnou. Společný válečný výbor se sídlem v Londýně, který radí upisovatelům námořního pojištění Lloyd's v oblasti rizik, v pondělí rozšířil část Rudého moře, kterou považuje za součást nejrizikovějších vod na světě.

To znamená, že se prodlouží doba, po kterou budou lodě potřebovat krytí proti válečným rizikům. Náklady na něj se od začátku útoků zvýšily téměř desetinásobně.

Pod ochranou USA

Hútíové na lodě útočí v úžině Báb al-Mandab, která spojuje Rudé moře s Adenským zálivem v Arabském moři. Nachází se mezi Jemenem na Arabském poloostrově a Džibutskem a Eritreou na africkém pobřeží, je široká 26 kilometrů a maximální hloubka v místě dosahuje tří set metrů.

Jemenské břehy úžiny by měla podle dostupných údajů kontrolovat mezinárodně uznávaná vláda v Adenu, další pobřeží Rudého moře ale ovládají hútíové.

Spojené státy se v pondělí ústy ministra obrany Lloyda Austina zavázaly k tomu, že povedou ochrannou operaci v Rudém moři. Austin to oznámil během své návštěvy Izraele.

„Je to mezinárodní výzva, která vyžaduje kolektivní akci. Proto dnes oznamuji zahájení operace Strážce prosperity, nové významné mnohonárodní bezpečnostní iniciativy,“ uvedl Austin v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...