Elektrárny v Baltském moři před útoky nikdo nehlídá. Ať se činí vlády, žádají provozovatelé

Nahrávám video

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Necelých deset kilometrů od pobřeží Dánska se v Baltském moři otáčejí lopatky sto šedesáti větrných turbín. Zemi dodávají zatím jen čtyři procenta energie. Na břeh proudí dvěma kabely. Turbíny a jejich okolí jsou přitom bez jakékoli ostrahy.

Jediné zabezpečení je zamykání vchodů do turbín na noc. „Každý může mezi turbínami proplout. Turisté, plachetnice,“ poznamenal Thomas Almegaard, vedoucí provozu větrné farmy Nysted firmy Ørsted.

Podobná situace přitom panuje po celém Baltském i Severním moři. „Je velice nákladné hlídat infrastrukturu 24 hodin denně v odlehlých končinách, případně to propojení, elektrické kabely, zvlášť když vedou pod mořem. Čím větší podíl těchto zdrojů bude na energetickém mixu, tak jejich případný výpadek může znamenat ohrožení. Je to o tom, co se vyplatí postavit a jaké případné škody by mohly nastat ve chvíli, kdy by ten zdroj vypadl,“ říká odborný asistent Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.

Provozovatelé tvrdí, že klíčovou infrastrukturu by měly chránit vlády, a ne soukromé firmy. „Neexistuje žádná pravidelná ostraha větrných elektráren ze strany států, které by pátraly po zákeřných aktérech,“ upozornil Jonas Franken z Technické univerzity Darmstadt v Německu.

Záměr, či nehoda?

Bez státního dohledu funguje i obousměrný plynovod Balticconecctor propojující po dně Baltského moře Finsko a Estonsko. Podle finských vyšetřovatelů ho na začátku října poškodila šestitunová kotva čínské kontejnerové lodi nalezená na dně moře. „S Čínou jsme v kontaktu prostřednictvím diplomatických a oficiálních kanálů,“ sdělila finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová.

Helsinky se obrátily na čínské úřady až poté, co se vyšetřovatelům nepodařilo kontaktovat kapitána sto šedesát devět metrů dlouhé lodi, která nedávno vplula do přístavu v ruském Petrohradu. Fotografie na sociálních sítích ji zachycují bez levé kotvy. „Teď budeme vyhodnocovat, zda šlo o záměr a další faktory incidentu,“ konstatoval Risto Lohi z finského Národního úřadu pro vyšetřování.

Ve stejnou dobu došlo k poškození i dvou telekomunikačních kabelů mezi Estonskem a Finskem a Estonskem a Švédskem. V obou případech padá podezření opět na čínské plavidlo. „Máme informace, že se čínská loď v příslušných vodách v době incidentu plavila normálně. A nic neobvyklého jsme nezaznamenali,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.

Vysoké náklady

Plynovod Balticconnector za v přepočtu téměř 7,5 miliardy korun funguje od roku 2020. Opravy potrvají minimálně do dubna příštího roku. K ochraně podmořské infrastruktury jsou podle odborníků zapotřebí podvodní drony, radary, kamery nebo senzory uvnitř kabelů zachycující neobvyklý pohyb.

Vybavit takto jednu větrnou elektrárnu by vyšlo odhadem až na jeden a půl miliardy korun. Rozpočet ale nezahrnuje aktivní hlídky na moři. „Určitě se musíme bavit o tom, co víc udělat na ochranu kritické infrastruktury,“ míní estonská premiérka Kaja Kallasová.

Bez sledování je odhalení viníka téměř nemožné. Navíc, když většina podobných energetických projektů se plánuje v mezinárodních vodách.

„Nepřeceňoval bych, že bychom čelili sabotážím na denní bázi. To je přece jen logisticky a materiálně velmi nákladná záležitost. Ale samozřejmě může se to stát stejně jako výpadek v důsledku přírodních pohybů na mořském dně nebo přírodních katastrof,“ míní Jirušek. Právě nízká pravděpodobnost je podle něj důvodem, proč účinnější ochrana chybí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 8 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 12 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 12 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 13 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 13 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.