EU ukončí řízení proti Varšavě. Riziko pro justici pominulo, řekla von der Leyenová

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

„Dnešek znamená pro Polsko otevření nové kapitoly,“ napsala na sociální síť X von der Leyenová. „Domníváme se, že po více než šesti letech může být procedura podle článku 7 uzavřena,“ dodala a pogratulovala polskému premiérovi Donaldu Tuskovi a jeho vládě za reformy, které v zemi v uplynulých měsících provedli. Předchozí kabinet vládl v letech 2015 až 2023. Tusk se ujal úřadu loni v prosinci.

„Evropská komise dnes dokončila svou analýzu situace v oblasti právního státu v Polsku v souvislosti s řízením podle článku 7 odstavce 1 Smlouvy o Evropské unii. Domnívá se, že v Polsku již neexistuje jasné riziko vážného porušení zásad právního státu podle článku 7(1),“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.

Zároveň dodala, že Polsko začalo pracovat na řadě legislativních i nelegislativních opatření s cílem vyvrátit obavy související s nezávislosti polského soudního systému. Varšava rovněž uznala nadřazenost práva EU a „je odhodlána aplikovat všechny rozsudky Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva související s právním státem,“ dodala Komise.

„Pozitivní trend nastolený polskými orgány s cílem obnovit nezávislé soudnictví,“ uvítala i místopředsedkyně EK Věra Jourová. „Je potřeba i nadále pokračovat v práci, dosavadní kroky nám ale umožňují dospět k závěru, že již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu,“ doplnila Jourová, která je eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost a dočasně převzala také oblast justice.

„Skvělá zpráva z Bruselu!“ reagoval na síti X polský ministr spravedlnosti Adam Bodnar a poděkoval šéfce EK za spolupráci a podporu. Do Polska se podle něj navrací vláda práva. „Jsme odhodlaní a oddaní našim společným evropským hodnotám,“ zdůraznil.

Klíčové datum

Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos upozornil, že změny (v polském soudním systému) z uplynulých měsíců nejsou až tak hluboké. Upozorňuje na přesné znění vyjádření von der Leyenové. „Ona řekla, že v Polsku už nehrozí porušování zásad právního státu, což znamená, že se změnila politická a zákonodárná realita. Dnešní oznámení samozřejmě není definitivním koncem takzvané procedury podle článku 7, která byla vůči Polsku revokována a v jejímž důsledku bylo zablokováno přes 65 miliard eur z unijních fondů,“ shrnul korespondent.

Nahrávám video

„Klíčové datum, ke kterému bude polská vláda vzhlížet, je 21. května. Z toho důvodu, že právě v tento den by měla eurokomisařka Věra Jourová, která má právní stát v gesci, představit Radě EU pokrok v jednání s Varšavou. Tím pádem by 21. května mohlo dojít ke stažení onoho článku 7, a tedy k tomu, že zmíněné peníze budou vyplaceny,“ dodal Papadopulos.

Řízení Evropské unie s Varšavou vyvolaly v prosinci 2017 hlavně novely zákonů o Zemské soudcovské radě (KRS), jejíž členy začal jmenovat parlament, nebo o nejvyšším soudu. Polsko bylo obviněno z podkopávání nezávislosti soudů.

Zákony, které byly později částečně upraveny, změnily i fungování obecných soudů – tehdejšímu ministrovi spravedlnosti daly například právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů. Předmětem sporu Polska s EU byla i disciplinární komora polského nejvyššího soudu. Varšava v rámci soudní reformy v prosinci 2019 přijala předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou komoře, jejíž nezávislost nebyla podle EU zaručena. Země tak podle EK omezila nezávislost polských soudů.

Soudní dvůr EU v létě 2021 rozhodl, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Novela zákona o nejvyšším soudu, která měla uvolnit blokované peníze z EU, stanovovala nová pravidla pro kázeňský postih soudců a také způsob prověřování jejich nezávislosti a nestrannosti. Polský ústavní soud ji však loni v prosinci označil za neústavní. Podle názoru soudců či advokátů z nevládních organizací novela nesplňovala podmínky EU a prohloubila by chaos v soudnictví.

Polský ministr spravedlnosti Bodnar i proto přivezl letos na konci února do Bruselu akční plán reforem, které mají vést k obnově právního státu v zemi. Plán představil na zasedání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Evropská komise následně provedla novou analýzu situace v Polsku a informace o jejím výsledku zaslala Radě EU i Evropskému parlamentu.

Jourová předloží 21. května analýzu zástupcům členských států na nadcházejícím jednání ministrů pro evropské záležitosti. Poté, s přihlédnutím k případným připomínkám členských států, Komise proceduru podle článku 7 formálně ukončí. Jak unijní exekutiva nicméně dodala, situaci v Polsku bude i nadále pravidelně monitorovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 3 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...