EU uzavřela smlouvy na vakcíny pozdě, odráží kritiku šéf AstraZenecy

Potíže s dodávkami vakcín v Evropské unii ve srovnání s Velkou Británií souvisí s tím, že EU uzavřela kontrakty o tři měsíce později než Londýn. V rozhovoru s italským listem La Repubblica to řekl šéf britsko-švédské společnosti AstraZeneca Pascal Soriot. Podle něj tak firma neměla čas přizpůsobit výrobu. Se zástupci AstraZenecy se měli ve středu kvůli potížím s dodávkami sejít odborníci z členských zemí EU. Jednání ale bylo podle vyjádření Evropské komise na žádost farmaceutické společnosti odloženo. AstraZeneca to však popřela.

Soriot přiznal, že jsou problémy s dodávkami, ale označil je za potíže „prořezávajících se zubů“. „Kontrakty s Británií byly podepsány o tři měsíce dříve než s EU, takže jsme měli v případě Británie tříměsíční náskok na to, abychom problémy řešili. V případě EU máme tříměsíční zpoždění,“ řekl Soriot.

Prohlásil, že se Spojenému království může podařit splnit záměr naočkovat občany ze čtyř nejrizikovějších skupin do poloviny února. „Británie do března naočkuje možná 28 nebo 30 milionů lidí. Premiérův cíl je mít do poloviny února naočkováno 15 milionů lidí a nyní jsou (Britové) na 6,5 milionu (naočkovaných). Takže se tomu blíží,“ řekl Soriot.

V EU sílí kritika AstraZenecy za nedodržení objemu dodávek vakcíny pro první období, jak se obě strany dohodly. Důvodem jsou podle firmy nutné úpravy vakcíny s ohledem na mutace koronaviru. Snížení dodávek do konce března má být až šedesátiprocentní, země EU by tak měly od této firmy dostat do tohoto období 31 milionů dávek. Firma ale snižuje dodávku i mimo Evropu.

EU požaduje, aby všechny firmy vyrábějící vakcínu na území Unie s předstihem informovaly o exportu vakcín do třetích zemí. To by ovlivnilo dodávky vakcín od Pfizer/BioNTech pro Británii, protože tato vakcína se vyrábí v Belgii. Britská vláda ale doufá, že dodávky ovlivněny nebudou.

Soriot řekl, že jeho firma dokáže měsíčně vyrobit 100 milionů očkovacích dávek. EU se loni v srpnu s firmou dohodla na koupi 300 milionů dávek za 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun) a možnosti dokoupení dalších 100 milionů dávek. Británie si nasmlouvala loni v květnu 100 milionů dávek za 84 milionů liber (2,5 miliardy korun). USA si rovněž už v květnu zajistily 300 milionů dávek za 1,2 miliardy dolarů (35 miliard korun).

Pascal Soriot
Zdroj: Luke MacGregor/Reuters

Objem dodávek není závazný, tvrdí Soriot

V rozhovoru s německým listem Die Welt Soriot řekl, že objem dodávek pro EU není závazný. „Není to povinnost, je to kýžený cíl. Říkám to proto, že Evropa chtěla mít dodávky ve stejnou dobu jako Británie, i když uzavřela kontrakt o tři měsíce později,“ podotkl.

„Samozřejmě výrobu navyšujeme a Evropa, jejíž obyvatelstvo tvoří pět procent celosvětové populace, v únoru dostane 17 procent této produkce. Stále výrobu rozšiřujeme, zlepší se to, ale vyžádá si to čas,“ sdělil Soriot.

Potíže s evropskými dodávkami podle něj nejsou žádná záhada a přispívá k nim i „smůla“, protože „právě místa, kde se vyrábí pro Evropu, mají nejnižší produktivitu“. „Čestně říkám, že to neděláme schválně. Jsem Evropan, mám Evropu v srdci, mnoho lidí ve vedení je z Evropy, takže chceme s Evropou zacházet co nejlépe,“ dodal Soriot, narozený ve Francii.

Připomněl také, že motivem firmy není zisk. „Nešli jsme do toho, abychom nadělali peníze. Chceme s Evropou zacházet co nejlépe a myslím, že jsme k ní byli féroví,“ tvrdil. Dodal, že firma už vyvíjí vakcínu, která bude účinkovat na variantu covidu-19, která se objevila v Jihoafrické republice.

Z grafu vědeckého odborného serveru Our World in Data vyplývá, že Británie je co do podaných dávek vakcín daleko před jinými evropskými státy. Na 100 obyvatel jich tam připadá 10,4. V Evropě jsou za ní na nejvyšších místech Malta nebo Island se 4,5 dávky na 100 občanů, v Česku připadá na 100 lidí 1,8 dávky. Vůbec nejhůř na tom je Nizozemsko s 0,8 dávky a Bulharsko, kde údaje nejsou zatím žádné.

Dohady kolem schůzky

Ve středu večer se mělo konat setkání zástupců AstraZenecy se zástupci Evropské komise a členských států EU, na němž měla farmaceutická firma výrazné omezení dodávek objasnit.

Mluvčí Komise ale oznámila, že firma svou účast odvolala. „Zástupce AstraZenecy nám ráno oznámil, že se schůzky nezúčastní,“ uvedla mluvčí EK Dana Spinantová. Firma ale podle agentury AP reagovala prohlášením, že svou účast neodřekla.

Ve spolupráci s Oxfordem

AstraZeneca vyvinula svou vakcínu ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a Velká Británie ji k použití schválila koncem prosince. V USA se očekává schválení někdy v dubnu, protože se čeká na prokázání účinnosti u starších lidí. Německá média nedávno uvedla, že účinnost u lidí nad 65 let je jenom osm procent, což ale firma popřela.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla látku doporučit k podmínečnému užívání v pátek a po schválení Evropskou komisí by se tak vakcíny AstraZenecy mohly stát třetí očkovací látkou v Unii. Dosud se očkuje vakcínami firem Moderna a Pfizer/BioNTech.

Sanofi pomůže vyrábět vakcínu BioNTechu

Francouzská farmaceutická společnost Sanofi potvrdila, že se dohodla s německou firmou BioNTech, že jí pomůže s výrobou vakcíny pro Evropskou unii.

„Sanofi poskytne společnosti BioNTech přístup k její nejmodernější výrobní infrastruktuře. Od léta 2021 bude Sanofi vyrábět vakcínu a dodá více než 125 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 pro Evropskou unii. Tato dohoda mezi oběma společnostmi odráží společný závazek zvýšit dostupnost vakcín,“ uvedla Sanofi v prohlášení. Přípravek bude vyrábět ve svých laboratořích ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.

Sanofi vyvíjela svůj vlastní preparát, již dříve ale oznámila, že bude k dispozici až na konci letošního roku, za což opakovaně sklidila kritiku francouzské vlády. Paříž také společnost v posledních týdnech několikrát přímo vyzvala, aby zvážila své zapojení do výroby očkovacích přípravků, které již dostaly povolení k použití.

Výroba pro konkurenci je pro Sanofi „premiéra“, uvedl ředitel společnosti Olivier Bogillot. „V sázce není finanční příjem, ale schopnost co nejrychlejší distribuce,“ dodává Bogillot citovaný agenturou AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 29 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...