Europarlament potvrdil plán na snížení emisí o 60 procent, většina českých zástupců byla proti

Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh Komise na 55procentní snížení.

Evropský parlament konečným hlasováním o svém postoji k takzvanému klimatickému zákonu potvrdil výsledky schvalování pozměňovacích návrhů, v němž získala jako jediná většinovou podporu šedesátiprocentní varianta. Menší část poslanců navrhovala zachovat cíl Komise, jiní požadovali jeho další zpřísnění až na 70 procent.

„Starý těžký průmysl zastarává den za dnem víc a víc, uhelná elektřina už není konkurenceschopná. Je třeba konečně modernizovat celý průmysl. Nemůžeme se zaseknout ve věku páry, uhlí a znečištění,“ komentoval schválení normy český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, podle něhož EP dal podporou přísnějších limitů najevo, že problém globálního oteplování bere vážně.

Čeští europoslanci většinou proti

Většina českých europoslanců však šedesátiprocentní hranici nepodpořila, neboť podle nich není jisté, zda další výzvy pro evropský průmysl v době těžkého dopadu koronavirových omezení nepřinesou příliš velkou zátěž.

„Pro byznys je to naprosto nepředvídatelná situace,“ vysvětlila česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, proč pro normu nezvedla ruku. Není například zatím zcela jasné, jaký může mít nový emisní cíl dopad na automobilový průmysl v Česku, dodala.

Dosavadní cíl akceptovaný všemi členskými státy počítal se čtyřicetiprocentním snížením emisí.

EP nyní začne o své verzi vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené Komisí, jen málo z nich by bylo ochotno zajít ještě dále. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 6 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 23 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...