Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Již ve středu se na změně emisních norem oxidu uhličitého shodli zástupci členských států Unie. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit.

Návrh Evropské komise podpořilo 458 europoslanců z 573 přítomných, proti jich bylo 101. Hlasování se zdrželo čtrnáct členů Evropského parlamentu. Návrh podpořilo všech dvacet přítomných českých europoslanců. Markéta Gregorová z frakce Zelených se hlasování neúčastnila, protože je na Ukrajině.

Zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu v Unii.

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuze s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ informovala unijní exekutiva na začátku dubna. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy Komise.

Největší pragmatická změna Zelené dohody, hodnotí návrh Nerudová

Návrh podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) pomůže automobilkám lépe plánovat či zvládat výkyvy poptávky. „Zároveň jim tím dáváme potvrzení, že jejich investice do dekarbonizace mají pevnou oporu,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že návrh je rozumným kompromisem.

Jeho kolegyně ze stejné frakce Danuše Nerudová (STAN) považuje schválení návrhu za zatím největší pragmatickou změnu Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) v tomto mandátu Evropského parlamentu. „Upravujeme normy tak, aby nezatěžovaly evropský – a zejména český – průmysl a konkurenceschopnost. Zároveň však toto opatření nijak nebrzdí investice do nízkoemisní mobility,“ dodala.

Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) sdělil, že má ze čtvrtečního hlasování „smíšené pocity“. „Na jednu stranu jsem rád, že se automobilkám konečně uleví od hrozících pokut. Na druhou stranu to, co se přijalo, není dostatečné,“ uvedl.

Podobný názor zastává i Alexandr Vondra (ODS) ze stejné frakce. „Představovali jsme si mnohem zásadnější změnu. Už od loňského podzimu jsme navrhovali, aby byly pokuty úplně zrušeny, protože automobilkám budou škodit v každé podobě,“ podotkl s tím, že podle všech kalkulací výrobci automobilů během tří let nedoženou deficit způsobený současným propadem prodeje elektromobilů. 

Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) podle svých slov předložil již osm návrhů na změnu evropské emisní politiky. Patří mezi ně například zavedení průměrování emisí nových vozidel ideálně na období pěti let, úplné zrušení emisních pokut, úplné zrušení cíle zákazu výroby aut se spalovacím motorem v roce 2035 či zrušení plánovaného zpřísnění emisních limitů v roce 2030. „Přestože žádný z těchto racionálních návrhů nebyl v plném rozsahu přijat, považuji za dílčí úspěch, že byl dnes (ve čtvrtek) schválen kompromisní návrh Evropské komise, pro který jsem rovněž hlasoval,“ sdělil.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) krok uvítal. „Český průmysl tuhle změnu potřeboval. EU odkládá pokuty, poskytne firmám čas na investice a zároveň ochrání jejich konkurenceschopnost,“ sdělil. Rozhodnutí podle něj vychází ze společné česko-italské iniciativy. „Děkuji všem, kteří se s námi na prosazování návrhu podíleli. Dokazujeme, že pokud máme dobrý návrh a jsme v jeho prosazování aktivní, dosáhneme úspěchu,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...