Evropa si připomíná konec druhé světové války. Československo osvobozovali i Rumuni

Den vítězství je v Česku státní svátek připomínající konec druhé světové války v Evropě v roce 1945, na letošek připadá jeho 81. výročí. Navazuje na kapitulaci nacistického Německa, která vstoupila v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Na území tehdejšího Československa boje končily postupně – zásadní roli sehrálo Pražské povstání. Na osvobozování tehdejšího Československa se kromě Američanů a Sovětů podílela i rumunská armáda.

Povstání českého lidu v květnu 1945 je považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti nacismu. Zároveň však patřilo i k událostem, které v pozdějších letech zneužívala a deformovala komunistická propaganda.

Hlavní projev odporu se rozpoutal 5. května v Praze, povstání však spontánně vypuklo již 1. května v Přerově, kde se rozšířila zpráva o údajné kapitulaci Němců. Ve městě vznikl český výbor, který sesadil německého hejtmana. Při přestřelkách zemřely dvě desítky lidí. Když se ale ukázalo, že zpráva o kapitulaci je nepravdivá a ke vzbouřenému městu se blížila několikatisícová německá kolona, výbor začal s Němci jednat. Ti poté členy výboru zatkli a zastřelili.

V následujících dnech se nepokoje rozšířily i do dalších měst (Nymburk, Železný Brod, Semily, Rakovník), většinou však byly brutálně potlačeny. Vzdorovat se dařilo povstalcům v blízkosti fronty (Vsetín, Plzeň) nebo těm, kteří měli podporu partyzánů (Příbram, Beroun). Povstání zasáhlo prakticky celou okupovanou část dnešní České republiky, avšak vznikala pouze jednotlivá ohniska, která se nepropojila v celistvé území.

Povstání v Praze

Pražskému povstání mimo vzpoury předcházela intenzivní partyzánská činnost, ale i zprávy o brzkém konci války, smrti Hitlera, dobytí Berlína a pověsti o blížících se Američanech. Odbojoví důstojníci připravovali ozbrojené vystoupení v Praze již od února 1945, kdy se snažili podchytit vlastenecky smýšlející občany.

K začátku povstání v Praze přispěla i protektorátní vláda, jejíž ministr dopravy dal 4. května pokyn železničním a poštovním úřadům, aby odstranily německé nápisy. Aktivita úředníků se přenesla i na ostatní obyvatele, kteří začali ničit německé názvy ulic a obchodů. Na Václavském náměstí se scházely davy lidí a šířily se pověsti o blížících se Američanech.

Podle Českého svazu bojovníků za svobodu se odhaduje, že květnového povstání se zúčastnilo asi sto tisíc bojovníků, padlo nebo bylo povražděno na osm tisíc lidí. Při Pražském povstání v květnu 1945 zahynulo podle historiků zhruba tři tisíce lidí.

Osvobození po demarkační linii

Jihozápad Československa osvobodila na konci druhé světové války americká armáda, zásluhy vojáků pod velením generála George Pattona se však po únoru 1948 snažili komunisté vymazat z paměti. Platilo to i v případě Plzně, kam příslušníci americké 3. armády dorazili krátce po osmé ráno 6. května 1945.

Prvními Američany na československém území se stali průzkumníci 1. armády, kteří 18. dubna pronikli do Ašského výběžku. O tři dny později americké vojsko obsadilo Aš, 25. dubna následoval Cheb. Rozhodující operace ale začaly až 4. května, kdy vrchní velitel západních spojenců Dwight Eisenhower vydal rozkaz k postupu do nitra Československa.

Budoucí 34. prezident USA přitom již na konci dubna určil, že se jednotky pod jeho velením mají zastavit na linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Linec, na které se dohodli politici. Jejich hlavním úkolem totiž nebylo osvobození Čech, ale ochrana levého boku amerických vojáků postupujících do Rakouska. Hlavní americké síly se sice po osvobození Plzně opravdu zastavily na dohodnuté linii a Američané tak nevyjeli na pomoc Praze.

Rumunsko uprostřed konfliktu

Při debatách, ve kterých se veřejnost pře o zásluhy sovětských či amerických vojáků, se často zapomíná na národy jiných zemí, zejména pak na vojáky Rumunské královské armády. Ta přitom pomáhala osvobodit velkou část Moravy, a to za cenu velkých ztrát na životech. Při operaci bylo raněno či padlo přes šedesát tisíc Rumunů.

Ještě v roce 1941 bylo přitom Rumunsko pod vládou fašistů v čele s generálem Ionem Antonescem, silným spojencem třetí říše. Právě z jejich země začala mnohá tažení proti Sovětskému svazu. Obrat přišel až s porážkou jejich společných armád u Stalingradu.

Následný rychlý postup sovětských vojsk pomohl v Bukurešti vytvořit silnou protifašistickou opozici. Do zajetí navíc padla celá řada vysokých důstojníků, které sovětské velení donutilo ke spolupráci při jednání o přechodu Rumunů na stranu SSSR.

Ze spojenectví s nacistickým Německem se Rumunsko dostalo ve druhé polovině roku 1944, velký podíl na tom přitom měl rumunský král Michal I. a sovětský generál Rodion Malinovskij. Sedmého září téhož roku nová rumunská vláda vyhlásila válku Německu a Maďarsku.

O půl roku později, na jaře 1945, už rumunské jednotky bojovaly po boku ukrajinského frontu Rudé armády a 1. československého armádního sboru v bratislavsko-brněnské operaci a postupně se probojovaly až na Vysočinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 39 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 7 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.