Evropská komise nabízí státům finanční podporu v začleňování přistěhovalců

Státy Evropské unie by měly v příštích letech usilovat o lepší začlenění přistěhovalců z mimounijních zemí do společnosti. Počítá s tím v úterý zveřejněný nezávazný plán Evropské komise, podle které je větší integrace jak v zájmu imigrantů, tak v zájmu států. EK nabízí unijním zemím finanční podporu z unijních fondů, aby se více snažily poskytovat lidem s mimoevropskými kořeny rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a lékařské péči.

Migrace je v Unii žhavým tématem od chvíle, kdy před pěti lety začaly proudit do Evropy statisíce lidí prchajících před válečnými konflikty, diktaturou či chudobou. Brusel v září po několika neúspěšných dočasných pokusech předložil názorově rozděleným členským státům závazný návrh reformy azylového systému, který počítá se solidaritou všech zemí i efektivnějším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Diskuse o podrobnostech návrhu potrvají patrně ještě mnoho měsíců.

Nový plán na roky 2021 až 2027 s migrační reformou souvisí pouze vzdáleně a je zaměřen na lidi, kteří již v zemích EU žijí. Podle komise se 34 milionů obyvatel členských států Unie, tedy zhruba osm procent, narodilo mimo EU.

Z integrace by měli benefitovat všichni

„Migranti tu žijí s námi, patří mezi nás, není to dělení na ‚my a oni',“ řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Větší integrace bude podle ní výhodná pro obě strany, neboť umožní imigrantům „plně rozvinout jejich potenciál a naše společnost bude profitovat z jejich síly a schopností“.

Brusel nabízí členským zemím finance z regionálních a sociálních fondů, aby například umožnily dětem přistěhovalců dosáhnout od raného věku lepšího vzdělání včetně zvládnutí jazyka, a mít tak jednodušší cestu k uplatnění v práci. EK chce také přispět k dialogu se zaměstnavateli, aby nabízeli imigrantům pracovní místa odpovídající jejich vzdělání a schopnostem. Země by také měly zajistit, aby přistěhovalci, především těhotné ženy, měli adekvátní přístup ke zdravotní péči. Komise také země přesvědčuje, aby zabránily diskriminaci imigrantů při hledání odpovídajícího bydlení.

„Inkluze by měla být zároveň právem i povinností,“ prohlásil místopředseda EK Margaritis Schinas s tím, že lepší začlenění do společnosti by mělo přistěhovalce motivovat, aby snáze přijímali pravidla evropských zemí. Na straně většinové společnosti by pak inkluze a integrace měla pomoci odbourání xenofobie a nedůvěry k migrantům, řekl Schinas.

EK již podobné výzvy členským zemím adresovala před čtyřmi lety, situace se však podle unijní exekutivy od té doby nijak zásadně nezlepšila. Schinas zdůraznil, že Brusel nebude zemím v této věci nic diktovat a že je integrace přistěhovalců pouze v jejich rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...