Evropská komise navrhla nový azylový systém. Po státech chce větší solidaritu

Evropská komise ve středu představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Balíček, kterým Komise hodlá nahradit současný systém vyvolávající spory mezi členskými zeměmi, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu. Zároveň počítá s tím, že unijní země budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí.

„Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají,“ prohlásila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky. 

Komise zveřejnění návrhu několikrát odložila, například kvůli koronavirové pandemii. Očekává se, že dojde k dlouhým a náročným jednáním mezi jednotlivými členskými státy. Zatímco Řecko či Itálie dlouhodobě volají po větší solidaritě, kterou podporuje Německo či Francie, řada zemí střední a východní Evropy povinné přebírání běženců odmítá.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá současný návrh s tím, že si země budou moci vybrat ze dvou možností: buď za finanční podpory Bruselu migranty přijmou, nebo na své náklady zařídí návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Povinně pouze v případě výjimečného přetížení

Návrh ale podle plánů unijní exekutivy počítá i s tím, že v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by se měla dostat do hry „povinná solidarita“. Ta by podle agentury Reuters mohla nastat ve chvíli, kdy se nepodaří rozdělit minimálně 70 procent žadatelů o azyl. 

EK by podle Reuters měla každý rok rozhodovat o počtech, které by státy na základě aktuální situace měly převzít. Za každého přijatého migranta by státy z pokladny Evropské unie dostaly deset tisíc eur (skoro 270 tisíc korun). 

Komise chce rovněž zavést rychlou úvodní kontrolu migrantů, která by měla pomoci v efektivnějším odmítání lidí, kteří na udělení právní ochrany nemají nárok. Rychlejší by měl být zároveň i celý proces posuzování žádostí o azyl. V současné době se stává, že migranti zůstávají na lodích v přístavech, zatímco se státy přou o to, kdo je převezme. 

Von der Leyenová: Současná pravidla nefungují

Šéfka EK Ursula von der Leyenová už minulý týden prohlásila, že systém nahradí současná prakticky nefunkční pravidla, podle kterých za migranty odpovídá první země, do které přijdou. Brusel chce podle ní předejít opakování podobných tragédií, jakou byl začátkem září požár v přeplněném uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos.    

Migrační politika patří v posledních letech mezi hlavní příčiny sporů uvnitř Unie. Německo jako současná předsednická země považuje reformu migrační politiky za jednu z priorit. Ministři vnitra by o návrhu měli jednat už začátkem října, schválení balíčku ale Brusel nečeká dříve než v roce 2023.

Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů. Návrh má sice těmto zemím ulevit, ale zároveň počítá s tím, že zajistí úvodní kontroly a hraniční procedury.

Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti. „Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní,“ připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuse.

Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není na místě, neboť narozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.

Již s ohledem na první reakce se očekává, že členské státy i Evropský parlament povedou o balíčku zahrnujícím změny několika unijních norem dlouhé diskuse. Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle Komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.

Hamáček: Povinné přerozdělování migrantů Česko odmítá

Česká republika odmítá jakékoli povinné přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie, řekl ve středu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země a že není jisté, zda se nakonec podaří shodu nalézt.

Z balíčku považuje Hamáček za nejdůležitější posílení ochrany vnějších hranic EU a zrychlení návratů nelegálních migrantů do zemí původu. „My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly,“ řekl Hamáček.

Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle něj nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně. Povinné přijímání migrantů ale ministr vnitra jednoznačně vyloučil.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace,“ prohlásil. Připomněl, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a že se na ní shoduje i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi.

Hamáček zároveň řekl, že je Česko připraveno k diskusi o novém návrhu Evropské komise. „Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit,“ řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 26 mminutami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 50 mminutami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 59 mminutami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 3 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Student, který v Singapuru olízl brčko a vrátil ho do automatu, se vyhnul vězení

Devatenáctiletý francouzský student dostal v Singapuru pokutu 600 singapurských dolarů, tedy v přepočtu téměř deset tisíc korun, za to, že olízl brčko a vrátil ho do automatu na pomerančový džus. Za narušení veřejného pořádku mu přitom hrozily až tři měsíce vězení.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.