Členské státy Evropské unie, europoslanci a Evropská komise (EK) se ve středu shodli na balíčku pěti nařízení pro migraci a azyl. Mezi nimi je například povinná solidarita nebo řešení krizových situací souvisejících s migrací. Přinášíme výběr hlavních bodů. Zatím se jedná pouze o politickou dohodu a konkrétní texty zákonů budou oznámeny během následujících měsíců, upozornil pro web ČT24 mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Václav Lebeda.
Nařízení o azylu slibuje vytvoření nového mechanismu povinné solidarity mezi členskými státy, který by vyvážil současný systém, kdy je za naprostou většinu žádostí o azyl odpovědných několik zemí.
Podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského byl právě tento bod paktu o migraci a azylu klíčový. Cílem bylo dosáhnout určité rovnováhy mezi jižní částí EU, kam lidé přicházejí přes Středozemní moře nebo balkánskou cestou a která nese hlavní zátěž, a severní částí, tedy Německem, Dánskem, Švédskem, Nizozemskem nebo Belgií, kam často žadatelé o azyl směřují.
Státy jako Španělsko, Itálie nebo Řecko by měly dostat víc odpovědnosti i pravomocí k řešení problémů spojených s migrací. Jižní státy by měly mít garanci, že jim EU pomůže, dodal novinář.
Obsahem nařízení je i výše zmíněná povinná solidarita, kterou se na úrovni členských států podařilo dohodnout letos v červnu. Členské státy budou muset pomáhat přetíženým státům na okraji Unie, ale budou mít možnost si vybrat, jak to udělat. Mohou převzít žadatele o azyl, ale nemusí a místo toho pošlou peníze, případně poskytnou materiální pomoc, vysvětlil Obrovský.
„Mohou například i poslat policejní hlídky na vnější hranici, aby se zvládáním migrační situace pomohli,“ nastínil.
Krizové situace
Nařízení o mimořádných situacích má předejít krizi, kterou EU zažívala v době bezprecedentní migrační vlny v roce 2015. Nová pravidla v případě vyhlášení krizového stavu například umožní rychleji vyřizovat azylové žádosti či zadržovat migranty v detenčních centrech delší dobu. Za krizi může být považována také pandemie nebo hromadné využívání migrantů jako hybridní zbraně ze strany mimounijních zemí, takzvaná instrumentalizace migrantů.
V minulosti návrh EK definoval instrumentalizaci migrantů jako situaci, kdy třetí země podněcuje nelegální migrační proudy do Unie. Může se jednat o situaci, kdy taková země usnadňuje pohyb cizích občanů k vnějším hranicím EU, na své území nebo ze svého území a dále k vnějším hranicím. Důležité je i to, zda takové jednání svědčí o záměru třetí země destabilizovat Unii nebo některý z členských států.
Jednalo se například o situaci, kdy v druhé polovině roku 2021 běloruský režim napomáhal migrantům v přechodu přes hranice schengenského prostoru do Polska a Litvy.
Nařízení o databázi Eurodac
Databáze Eurodac má pomoci členským státům lépe sledovat pohyb žadatelů o azyl a osob neoprávněně pobývajících v EU. Obsahuje otisky prstů nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří byli zaregistrováni v členských státech EU a v přidružených zemích.
Cílem EU je monitorování samotných žadatelů o azyl, a nikoli pouze žádostí. Unie si od toho slibuje snazší identifikaci osob podávajících více žádostí. Od června roku 2022 jsou obsahem databáze i další biometrické údaje, jako je zobrazení obličeje.
Screening na vnějších hranicích
Nařízení o screeningu počítá s povinností prověřovat identitu lidí mířících do EU na její vnější hranici. Ještě před zahájením azylového řízení by úřady měly získat informace o národnosti a věku migrantů a pořídit jejich fotografie a otisky prstů.
Nařízení o azylovém řízení
Azylové nařízení zavádí takzvanou hraniční proceduru, která má urychlit vyřizování azylových žádostí v hraničních státech EU. Úřady budou na tuto proceduru mít nejdéle dvanáct týdnů, podotkl Obrovský. Měla by se týkat zejména lidí přicházejících ze zemí, u nichž je menší pravděpodobnost přiznání azylu.
Budoucnost paktu o migraci a azylu
I když pakt o migraci a azylu představuje průlom ve vyjednávání, zatím se jedná pouze o politickou dohodu mezi Evropským parlamentem (EP), Evropskou komisí a zástupci členských států, které reprezentovalo španělské předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétní texty jednotlivých zákonů se zformují až v průběhu následujících týdnů až měsíců, takže pravděpodobně budou v režii belgického předsednictví v Radě EU, upozornil pro web ČT24 mluvčí zastoupení EK v Česku Václav Lebeda.
„Ve chvíli, kdy se bude jednat o čisté právní texty, tak jednotlivé položky z migračního balíčku projdou schválením v členských státech i v EP. Očekává se, že by k tomu mělo dojít k únoru, nejpozději v březnu,“ avizoval Obrovský.
Cílem unijních institucí je stihnout schválení do evropských voleb, které se budou konat v červnu 2024. „Migrace do Evropy opět roste a je nejvyšší od roku 2016. Mnozí proto očekávají, že bude jedním z hlavních témat evropských voleb, takže EU chce ukázat, že v této věci jedná,“ dodal Obrovský.
