Expolicista Chauvin je vinen z vraždy George Floyda, rozhodla porota v americkém Minneapolisu

Nahrávám video

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Chauvin čelil dvěma různě vážným obviněním z vraždy a jednomu ze zabití. Porota v americkém městě Minneapolis ho shledala vinným ve všech třech bodech. Nyní zůstane ve vazbě, výši trestu pro bývalého policistu stanoví soudce Peter Cahill za osm týdnů. Chauvinovi hrozí desítky let vězení.

Obžaloba tvrdila, že Chauvin jednal při zatýkání Floyda lehkovážně, neřídil se výcvikem a přímo tak zapříčinil Floydovo úmrtí. Obhajoba naopak namítala, že se jen snažil dostat pod kontrolu mnohem silnějšího zatýkaného, který odmítal se strážníky spolupracovat. Floydovo úmrtí přičítala obhajoba především jeho dlouhodobému zdravotnímu stavu, drogám, které mu našli vyšetřovatelé v krvi, či otravě oxidem uhelnatým, který podle ní vycházel z výfuku nedaleko stojícího nastartovaného auta.

Porota se odebrala k jednání po pondělních závěrečných řečech. Po dobu rozhodování byla ubytována společně v hotelu a soudce její členy vyzval, aby případ posuzovali pouze podle skutečností, které vyslechli v soudní síni, a nesledovali žádné zpravodajství.

Dvanáct porotců v pondělí jednalo čtyři hodiny a v projednávání pokračovali také v úterý. Při rozhodování se opírali o důkazní materiály v podobě videí a o výpovědi 45 svědků, včetně kolemjdoucích, policistů a lékařů.

Po rozsudku oslavy

Úterní čtení rozsudku sledovaly miliony lidí v přímém přenosu. V Minneapolisu před očekávaným oznámením panovalo velké napětí. Budova soudu byla obehnána betonovými zátarasy a ostnatým drátem, na bezpečnost dohlíželi příslušníci národní gardy. Po přečtení rozsudku několik set lidí před soudem začalo oslavovat.

Soudce by podle agentury Reuters mohl při rozhodování o délce trestu přihlédnout k tomu, že Chauvin nebyl v minulosti trestán a vyměřit mu trest ve výši 12 a půl roku za vraždu. Prokurátoři by však mohli usilovat o delší trest, který se v případě vraždy druhého stupně pojí s až 40 lety vězení.

Další tři policisté, kteří v případu čelí obvinění z napomáhání vraždě, stanou před soudem v srpnu.

Biden: Verdikt může být velkým krokem kupředu

Americký prezident Joe Biden ve středu označil verdikt za velký krok kupředu „v pochodu za spravedlnost v Americe“. Floydovu smrt podle agentury Reuters označil za vraždu za bílého dne, která celému světu odkryla systémový rasismus.

„To ale nestačí. Nemůžeme skončit tady. Zajistíme opravdovou změnu a reformu. Můžeme a musíme dělat víc, abychom snížili pravděpodobnost, že se takové tragédie budou kdy opakovat,“ podotkla hlava státu. Šéf Bílého domu doplnil, že podobné rozsudky v zemi, která se potýká se systémovým rasismem, přicházejí jen velmi zřídka.

Na verdikt poroty reagovali také politici či známé osobnosti. Uvítali ho například britský premiér Boris Johnson, bývalý americký prezident Barack Obama, někdejší kandidátka na americkou prezidentku a bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová či moderátorka Oprah Winfreyová.

Reakce aktivistů

Na rozhodnutí poroty zareagovali i aktivisté nebo bojovníci za lidská práva. „Konečně jsme se dočkali nějaké spravedlnosti,“ řekla Gwen Carrová, matka Erica Garnera, který zemřel po zákroku policie v roce 2014. V případu jeho smrti nebyla vznesena žádná obvinění.

Média tvrdí, že mnoho Američanů si nyní klade otázku, co bude dál. „Nemůžeme udělat povstání pokaždé, když se chceme dočkat spravedlnosti,“ řekl šéf nevládní organizace Color of Change Rashad Robinson.

Skutečným cílem nynějšího hnutí za práva Američanů tmavé pleti podle mnohých ovšem není dostat více policistů za mříže. „To v praxi nezastaví vraždy Afroameričanů,“ řekla členka organizace Black Vision Collective Miski Noorová. „Snažíme se dostat do stavu, v němž nikdo nepřijde o život, kde Afroameričané zůstanou naživu,“ dodala.

Souhlas s odsouzením Chauvina vyjádřilo 71 procent Američanů

Velká většina Američanů podle bleskového průzkumu považuje za správné, že bývalý policista Chauvin byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby. V sondáži agentury Ipsos pro deník USA Today se s verdiktem ztotožnilo 71 procent dotázaných. Závěr poroty měl výrazně vyšší podporu u stoupenců Demokratické strany než mezi republikány.

Odsouzení Chauvina nicméně schvalovala i většina voličů Republikánské strany dotázaných v hodinách po ohlášení rozsudku. Konkrétně uznání jeho viny označilo za správné 55 procent z nich. Mezi demokraty zaujalo stejný postoj zaujalo 85 procent účastníků průzkumu, úterní verdikt podpořilo také 71 procent politicky „nezávislých“ respondentů.

Jak se změní postoj veřejnosti k policii?

Lidé, co volají po změně, především doufají, že je to začátek nějaké zásadní změny v americké společnosti ve vztahu k policejním sborům, které obviňují ze systémového rasismu, řekl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

„Tvrdí, že policisté a policistky velmi často – pokud stojí tváří tvář někomu z etnické menšiny tak častěji volí silové, agresivnější řešení. Daleko častěji vytahují zbraň a střílí, než když v obdobném případě stojí tváří tvář bělochovi,“ uvedl Miřejovský. Dodal, že v podobném duchu se vyjádřil i americký prezident Joe Biden. 

Nahrávám video

Ministerstvo spravedlnosti prošetří policejní praxi v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland ve středu oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

Garland na tiskové konferenci uvedl, že cílem bude „zhodnotit, zda policejní sbor Minneapolisu nepoužívá nepřiměřenou sílu, mimo jiné při protestech“. Ministerstvo spravedlnosti chce také zjišťovat, zda místní strážci zákona nediskriminují obyvatele s psychickými problémy, a prozkoumat, jak se jejich vedení vypořádává se stížnostmi. Pokud by vyšetřování odhalilo vzorec protiústavních praktik, budou podle Garlanda závěry zveřejněny. Ministerstvo by v takovém případě mohlo policii Minneapolisu zažalovat a tím si vynutit reformy.

Starosta Jacob Frey na Garlandovo oznámení reagoval vyjádřením, podle kterého vedení města vyšetřování vítá jako příležitost pokračovat v úsilí o „hluboké změny“ a vymáhání zodpovědnosti od policie. Městské zastupitelstvo iniciativu federální vlády také podpořilo, přičemž hovořilo o snaze dosáhnout „strukturálních změn“ v systému veřejné bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...