FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.

FBI uvedla, že při vyšetřování spolupracuje s ministerstvy energetiky a obrany a se státními a místními bezpečnostními složkami. Podle sněmovního výboru pro dohled „vyvstávají otázky mezi možnou nekalou spojitostí“ mezi incidenty. Výbor uvedl, že požádal o brífinky FBI, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), Pentagon a ministerstvo energetiky.

Okolnosti jednotlivých případů se liší. Jsou mezi nimi nevyřešená zabití i pohřešované osoby bez známek cizího zavinění, píše CNN. Rodiny vědců v nejméně dvou případech poukazují na jejich zdravotní problémy či osobní potíže. Úřady doposud žádnou spojitost mezi případy nezjistily.

Podle zákonodárců série záhadných úmrtí a zmizení začala v červenci 2023 smrtí 59letého Michaela Davida Hickse, jenž pracoval v Laboratoři proudového pohonu (JPL) NASA téměř 25 let. Příčina jeho úmrtí nebyla zveřejněna. Jeho dcera Julia Hicksová CNN řekla, že se její otec potýkal se zdravotními problémy a že spekulace z poslední doby jí otřásly. „Nerozumím spojitosti mezi smrtí mého táty a dalšími pohřešovanými vědci,“ řekla Hicksová s tím, že „v tom nevidí žádnou logiku“.

Zmizení při procházce

Od Hicksovy smrti zemřelo či zmizelo několik dalších osob s vazbami na JPL. Specialista na vesmírný výzkum Frank Maiwald zemřel v roce 2024 v Los Angeles ve věku 61 let. Šedesátiletá letová inženýrka Monica Rezová zmizela během procházky v lese v Kalifornii v roce 2025. Pracovala jako ředitelka pro zpracování materiálů v JPL.

Pohřešuje se rovněž 68letý generálmajor amerického letectva ve výslužbě William Neil McCasland. Nikdo o něm neví od chvíle, kdy 27. února opustil svůj domov v Albuquerque v Novém Mexiku. S sebou si nevzal telefon ani dioptrické brýle. Do pátrání se zapojila i FBI.

McCasland se podílel na nejpokročilejších leteckých a vesmírných výzkumných projektech Pentagonu. V minulosti velel výzkumné laboratoři letectva na letecké základně Wright-Patterson. McCaslandova manželka Susan v době jeho zmizení odmítala možnou souvislost s jeho prací na základně. O té navzdory popření letectva už dlouho panují zvěsti, že jsou tam uloženy trosky zříceného mimozemského létajícího talíře po takzvaném roswellském incidentu z roku 1947.

Další dva pohřešovaní, 53letá Melissa Casiasová a 78letý Anthony Chavez, pracovali v Národní laboratoři v Los Alamos, předním zařízení pro jaderný výzkum v Novém Mexiku. Casiasová byla naposledy spatřena loni v červnu, jak kráčí podél dálnice u města Talpa. Domov opustila bez svých věcí včetně telefonu, který byl resetován do továrního nastavení. Chavez zmizel o měsíc dříve.

V posledních měsících spekulace vyvolala také smrt několika uznávaných vědců. V prosinci byl ve svém domě v Bostonu smrtelně postřelen profesor Massachusettského technologického institutu (MIT) Nuno Loureiro. Sedmačtyřicetiletý muž původem z Portugalska se v Centru pro plazmovou vědu a fúzi MIT mimo jiné věnoval rozvoji technologií čisté energie.

Podle vyšetřovatelů Loureira nejspíš zabil 48letý bývalý student Brownovy univerzity a portugalský občan Claudio Neves Valente, který předtím rovněž zastřelil dva studenty na kampusu své alma mater a který byl později nalezen mrtvý.

Zastřelený astrofyzik

V únoru byl ve svém domě v Los Angeles zastřelen 67letý astrofyzik Carl Grillmair. Úřady zatkly podezřelého, který podle nich Grillmaira neznal. Astrofyzik působil na Kalifornském technologickém institutu a spolupracoval s NASA. Uznání získal za výzkum o hledání vody na planetách mimo Sluneční soustavu. Pozornost podle CNN v poslední době vzbudila i nejméně dvě další úmrtí.

„Je nepravděpodobné, že je to náhoda. Kongres je tím velmi znepokojen. Pro náš výbor je to nyní jedna z priorit, jelikož to vnímáme jako hrozbu pro národní bezpečnost,“ prohlásil v neděli republikánský předseda sněmovního výboru pro dohled James Comer stanici Fox News.

Demokratický člen výboru James Walkinshaw souhlasil, že vyšetřování je potřeba. Není však přesvědčen o tom, že by za případy stál společný motiv. „Spojené státy mají tisíce jaderných vědců a expertů. Nejedná se o typ jaderného programu, který by možný zahraniční protivník mohl výrazně ovlivnit tím, že by se zaměřil na deset vědců,“ zdůraznil pro CNN demokrat.

K vyšetřování se minulý týden vyjádřil i prezident Donald Trump. „Doufám, že je to náhodné, ale dozvíme se to během týdne a půl,“ řekl minulý čtvrtek s tím, že se nedávno účastnil schůzky na toto téma. Bílý dům o ní odmítl sdělit podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 11 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 31 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.