Filipínci rozhodovali o složení parlamentu. Volby jsou však hlavně testem obliby prezidenta Duterta

Na Filipínách se v pondělí konaly parlamentní a místní volby, které se pokládají za referendum o prezidentovi Rodrigu Duterteovi po třech letech v úřadu. Nejostřeji sledovaný je souboj o Senát, který v poslední době hrál klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ hlavy státu. Pokud si Duterte zajistí podporu i v horní parlamentní komoře, bude moci snáze prosadit svůj plán na znovuzavedení trestu smrti, snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či ústavní změny, uvedla agentura AP.

K volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří rozhodovali o složení poloviny 24členného Senátu, celé Sněmovny reprezentantů, která má bezmála 300 poslanců, a místní samosprávy. Podle předvolebních průzkumů prezidentovi spojenci opozici výrazně porazí. Výsledky se očekávají v pátek či v průběhu příštího týdne, napsal zpravodajský server BBC.

Filipínská opozice, ale také Spojené státy, Evropská unie a další země kritizují prezidenta Duterteho především kvůli jeho krvavé protidrogové kampani, zejména v chudinských městských oblastech. Nacionalisté mu zase vyčítají přílišnou vstřícnost k Číně na úkor územních nároků Filipín v Jihočínském moři. Pokud si stoupenci prezidenta zajistí většinu v obou parlamentních komorách, bude pro něj snazší svou politiku dále prosazovat.

Odpůrci hlavy státu se snaží zachovat systém brzd a protivah a obávají se možného posílení diktatury. Prezident je v zemi přesto velmi populární. Podle serveru BBC ho v nedávném průzkumu veřejného mínění kladně ohodnotilo 79 procent dotázaných. 

Ve volbách kandidovaly i Duterteho děti

Hlasovací místnosti se otevřely v 6:00 místního času (0:00 SELČ) a uzavřeny byly v 18:00 místního času (12:00 SELČ). Na bezpečnost voleb dohlíželo množství vojáků a policistů, žádné závažnější incidenty nebyly hlášeny.

Ve volbách do místních zastupitelstev kandidovalo i několik Duterteho dětí, včetně dcery Sary, která se uchází o znovuzvolení starostkou města Davao. Ve stejném úřadu zahájil svůj politický vzestup koncem 80. let také její otec. Experti předpokládají, že by se Sara mohla stát v roce 2022 Duterteho nástupkyní v prezidentské funkci. Podle stávající ústavy se totiž Duterte o druhý mandát ucházet nemůže.

Dalším z kandidátů je prezidentův syn Sebastian, který se uchází o funkci místostarosty města Davao a nemá žádného protikandidáta. Nejstarší Duterteův syn Paolo usiluje o jedno z křesel v dolní komoře parlamentu.

Politoložka: Ve filipínských volbách rozhodují spíše osobnosti než programy

„Ve filipínských volbách zpravidla rozhodují spíše osobnosti než volební programy jednotlivých stran. Podpora prezidenta je tedy nesmírně důležitá,“ říká politoložka Maria Ela Atienzaová z Filipínské univerzity.

To potvrdila i jedna z účastnic voleb, 51letá Myrna Cruzová. „Hlasovala jsem pro řadu kandidátů podporovaných prezidentem Dutertem, protože jeho vláda dělá dobře svou práci,“ řekla agentuře AFP Cruzová při odchodu z volební místnosti. „Podporuji jeho program, včetně protidrogového tažení; doufám však, že krveprolití skončí,“ dodala.

„Kandidáti spojení se zavedenými politiky mívají také více peněz na kampaň a jsou více vidět v médiích,“ uvedl Renato Reyes z Nového vlasteneckého spojenectví, které sdružuje filipínské levicové organizace. „Pro jiné kandidáty, zvlášť ty, kteří jsou kritičtí k establishmentu, je to opravdu složitý boj,“ dodal.

Tažení proti drogám si vyžádalo tisíce mrtvých

Prezident Duterte proslul svým neformálním vystupováním a kontroverzními výroky. Do čela Filipín byl zvolen v roce 2016 na šestileté období, k čemuž mu dopomohl právě slib vymýtit v zemi nelegální obchod s drogami. 

Jeho postupy ale vyvolaly kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení, jehož oběťmi se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Tažení si vyžádalo za necelé tři roky na pět tisíc mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...