Finsko je o krok blíž k NATO. Souhlas se vstupem dal maďarský parlament

Nahrávám video

Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO. Zákonodárci mají dále jednat o přistoupení Švédska. Obě dosud neutrální severské země se rozhodly stát se členem Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Jejich členství v NATO musí kromě Maďarska odsouhlasit ještě Turecko.

Proti návrhu se postavilo jen šest maďarských zákonodárců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel.

Finská premiérka Sanna Marinová poděkovala Maďarsku za pondělní ratifikaci a zároveň vyzvala k rychlému přijetí Švédska. „Členství Finska a Švédska v NATO posiluje bezpečnost celé Aliance. Je v zájmu všech, aby Švédsko bylo před summitem ve Vilniusu také členem NATO,“ dodala. Alianční summit v litevské metropoli se má konat v červenci.

Termín hlasování o přistoupení Švédska do Aliance dosud nebyl v maďarském parlamentu stanoven. Poradce premiéra Viktora Orbána na Twitteru uvedl, že Maďarsko podporuje vstup Švédska do NATO, ale rozhodnutí je na parlamentu.

„Někteří poslanci jsou znepokojení tím, že někteří švédští vládní představitelé mají ve zvyku ustavičně zpochybňovat stav maďarské demokracie a tím urážet naše voliče, poslance a zemi jako celek,“ upozornil Balász Orbán. Navzdory shodnému příjmení není příbuzný s předsedou vlády, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že zákonodárci z premiérovy strany Fidesz, kteří mají v parlamentu většinu, obvykle hlasují v souladu s vládní politikou.

Maďarsko v současnosti jedná s Evropskou komisi, která zadržuje Budapešti peníze z fondů Evropské unie kvůli korupci a obavám, že vláda narušuje demokratická práva. Premiér Orbán tato obvinění odmítá.

Opoziční poslankyně Ágnes Vadaiová řekla agentuře AP, že vládní strana používá záminky, aby odsunula hlasování o vstupu Švédska do NATO až na duben, či dokonce květen. „Neexistuje žádný skutečný důvod, proč nepodpořit tyto země. Vstup do NATO by neměl být záležitostí osobních pocitů či vydírání,“ konstatovala Vadaiová, která bývala státní tajemnicí na ministerstvu obrany.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek AP řekl, že ustavičná kritika Maďarska ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách způsobila, že maďarská vláda se zdráhá nabídnout podporu v praktických záležitostech, konkrétně v posilování NATO vůči Rusku.

Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Ale ředitel provládního institutu Nézöpont Sámuel Ágoston Mráz řekl AP, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud se Turecko nerozhodne, zda schválí švédské členství v NATO. Maďarsko „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů, řekl Mráz.

Turecko na tahu

Vstup Finska do NATO před pár dny schválil také výbor pro zahraniční záležitosti tureckého parlamentu. O dokumentu musí ještě hlasovat plénum tureckého parlamentu, očekává se však hladké schválení.

Finskou žádost totiž už dříve podpořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má se svými spojenci v parlamentu převahu. Podle něj Helsinky splnily turecké požadavky, například v potírání terorismu.

Ratifikaci finské žádosti navíc podporují i některé opoziční strany. Erdogan si přeje, aby finská žádost byla ratifikovaná do květnových tureckých parlamentních voleb.

Zákon už dříve prošel finským parlamentem a podepsal jej finský prezident Sauli Niinistö. 

„Generální tajemník NATO opakovaně ujistil, že Finsko a Švédsko můžou už teď počítat s reakcí Aliance v případě, že by byly ohroženy. Vedení Aliance nicméně doufá, že ke třiceti vlajkám před centrálou NATO přibudou další dvě nejpozději před letním summitem. Další průtahy by ohrozily důvěryhodnost celého rozšiřovacího procesu,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

„Problematické“ Švédsko

Švédsko si však na schválení své žádosti musí ještě počkat. Neočekává se, že by turecká vláda předložila švédskou žádost do parlamentu před pozastavením práce parlamentu v dubnu. Podle Ankary Stockholm stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu nedávno zdůraznil, že od Švédska očekává další kroky, aby znemožnilo teroristickým organizacím financování, propagandu či nábor členů na svém území.

Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence klerika Fethullaha Gülena.

„Pevně věřím, že se to podaří a obě země vstoupí do NATO současně. Ale pokud mám být pevně nohama v realitě, tak si myslím, že Turecko bude dělat problémy a že Švédsku bude vymýšlet různé podmínky,“ komentoval pro ČT pondělní souhlas maďarského parlamentu se vstupem Finska do Aliance místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

„Myslím si, že Turecko nakonec bude souhlasit se vstupem Švédska do NATO, protože si nedovedu představit situaci, kdy by se Turecko vymezilo vůči jednomu státu, který chce být platným členem Aliance. Věřím, že zvítězí zdravý rozum a Švédsko bude velice významným členem Aliance,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 38 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...