Firma Apple vyhověla tlaku Evropské unie. Dalším trablům ale musí čelit ve Francii a Číně

Nahrávám video

Americká technologická společnost Apple se v posledním týdnu dostala několikrát do světových zpráv. Jednak představila novou řadu chytrých telefonů iPhone 15, kde přešla z vlastního nabíjecího konektoru na rozšířenější systém USB-C, jehož jednotné používání prosazuje Evropská unie. Zároveň však musí firma čelit tomu, že ve Francii budou přechodně staženy z prodeje telefony iPhone 12,  protože vyzařují příliš silné elektromagnetické vlny. Navíc se spekuluje o zhoršené pozici Applu u čínské administrativy.

Apple doposud u telefonů iPhone používal vlastní konektor nazvaný Lightning. Evropská unie však loni schválila nařízení, podle kterého budou muset výrobci od podzimu příštího roku používat výhradně kabely a zdířky typu USB-C.

Společnost Apple již dříve přešla k systému USB-C u svých počítačových tabletů iPad a notebooků MacBook, u telefonů iPhone se však této změně bránila. Viceprezident firmy zodpovědný za globální marketing Greg Joswiak nicméně loni připustil, že firma bude muset požadavku Evropské unie vyhovět.

Nyní se tedy u nové řady telefonů iPhone 15 americká firma podřídila evropskému požadavku. „Očekávala jsem, že se Apple pokusí rozhodnutí o jednotném používání USB-C zvrátit, ale neudělali to. Ve způsobu, jakým o tom mluvili, byli velmi věcní,“ komentovala nejnovější vývoj zakladatelka společnosti The Heart of Tech Carolina Milanesiová. 

Firma doufá, že se jí díky novým modelům podaří zvrátit pokles tržeb z posledních několika čtvrtletí.

Problémy ve Francii

Ve stejný den, kdy Apple představil novou řadu chytrých telefonů, se Francie rozhodla jednu z těch starších stáhnout z prodeje. iPhone 12 totiž podle úřadů vyzařuje příliš silné elektromagnetické vlny. Na reakci má Apple dva týdny. Pokud problém nevyřeší, bude zodpovědný i za stažení všech už prodaných kusů. A to možná nejen ve Francii – úřad totiž zjištění předal i ostatním státům v Evropské unii.

„Standard, který jsme v Evropě stanovili, jsou maximálně čtyři watty na kilogram. (…) U iPhonu 12 bylo naměřeno (…) 5,7 wattu na kilo,“ řekl k tomu francouzský ministr pro digitální technologie Jean-Noel Barrot.

Telefony iPhone jsou klíčovým produktem firmy s vykousnutým jablkem v logu, a na tržbách této nejhodnotnější společnosti světa se podílejí zhruba polovinou. Dosud se celosvětově prodalo podle odhadů přes 2,3 miliardy iPhonů.

Možné problémy v Číně

Experti řeší také povahu vztahu čínské administrativy k výrobkům Applu. Americký deník The Wall Street Journal totiž minulý týden uvedl, že Peking zakázal vládním úředníkům používat iPhone v práci a nosit si tento chytrý telefon do kanceláře.

Média následně informovala o rozšíření zákazu i na instituce zaštítěné vládou a státní společnosti. Akcie Applu po těchto zprávách minulý týden citelně oslabily. Tržní hodnota firmy se za dva dny snížila o více než 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun). Společnost je totiž z hlediska tržeb a výroby na Číně do značné míry závislá.

Čínské ministerstvo zahraničí však ve středu zprávu obvykle velmi dobře informovaného amerického listu popřelo. Uvedlo, že Čína nevydala zákaz nákupu a používání zahraničních značek telefonů.

„Čína nevydala žádné zákony, nařízení ani normativní dokumenty, které by zakazovaly nákup a používání telefonů zahraničních značek, jako je například Apple,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. „V poslední době jsme v médiích zaznamenali velké množství bezpečnostních incidentů souvisejících s telefony Apple. Čínská vláda přikládá informační a kybernetické bezpečnosti velký význam a k domácím i zahraničním společnostem přistupuje jako k sobě rovným,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...