Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.

Nová mapa floridských volebních obvodů, kterou před dvěma dny představila kancelář guvernéra Rona DeSantise, by mohla republikánům dávat výhodu ve 24 okrscích z celkových 28.

DeSantis a jeho spolupracovníci před zasedáním i v jeho průběhu uvedli, že nová mapa je nezbytná, protože zohledňuje nárůst počtu obyvatel na předměstí a v příměstských oblastech od sčítání lidu v roce 2020 a zajišťuje, že Florida bude mít rasově neutrální rozdělení volebních obvodů. Demokraté, aktivisté a někteří občané tento postup odsoudili jako stranickou mocenskou hru.

Opoziční demokraté očekávají podobný čtyřkřeslový zisk ze svého nedávného referenda o změně volebních obvodů ve Virginii, které následně pozastavil tamní státní soud. Také nové volební obvody se budou podle AP potýkat s žalobami, zejména proto, že floridská ústava zakazuje změnu volebních obvodů za vysloveně stranickým účelem.

Nejvyšší soud zrušil volební okrsek v Louisianě

DeSantis a jeho spolupracovníci se však domnívají, že tato ustanovení nebudou představovat právní překážku, píše AP. Již dříve byla oslabena floridskými soudy a znovu středečním rozhodnutím nejvyššího soudu. Ten zrušil volební okrsek v Louisianě s převahou černošského obyvatelstva, čímž oslabil přelomový zákon z období boje za občanská práva, který posílil zastoupení menšin v Kongresu.

Konzervativní většina soudu rozhodla poměrem šest ku třem hlasům, že volební okrsek ve státě Louisiana na jihu USA se příliš opíral o rasové kritérium. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts popsal 6. volební okrsek jako „hada“, který se táhne více než 320 kilometrů. Další soudce, který rozsudek podpořil, označil volební mapu za protiústavní gerrymandering. Tímto termínem se označuje účelové překreslování volebních obvodů.

Soudkyně Elena Kaganová ve stanovisku jménem tří liberálních soudců, kteří s verdiktem nesouhlasili, uvedla, že „praktickým důsledkem rozhodnutí je, že pro menšinové komunity bude mnohem těžší napadnout mapy přerozdělení volebních obvodů, které oslabují jejich politický hlas“. Středeční rozhodnutí soudu kritizoval také bývalý prezident Barack Obama.

Podle AP soud tímto rozhodnutím otevřel cestu k dalším změnám volebních okrsků po celé zemi. Dopad se však pravděpodobně projeví silněji až v roce 2028, protože většina lhůt pro podání kandidatur do letošních voleb již uplynula. Louisiana však možná bude muset změnit rozdělení svých volebních obvodů, aby se přizpůsobila středečnímu rozsudku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...