Francie schválila zavedení očkovacího pasu. Rakousko chce od února zavést povinné očkování

Francouzský parlament v neděli schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Rakousko od února jako první evropská země zavede povinnost očkování proti koronaviru pro občany starší 18 let. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta až 3600 eur (asi 88 tisíc korun). Řekl to v neděli rakouský kancléř Karl Nehammer.

Dolní komora francouzského parlamentu v neděli odsouhlasila nová vládní opatření pro boj proti koronaviru poměrem 215 hlasů ku 58. Nejvýznamnější součástí opatření je zavedení očkovacího pasu, který budou muset všichni lidé starší 16 let ukázat, pokud budou chtít navštívit různá veřejná místa, jako jsou restaurace, kavárny či kina. Potvrzení o plném očkování bude zapotřebí také pro dálkové vlakové spoje a všechny vnitrostátní lety, uvádí agentura AP.

Předpokládá se, že zákon vstoupí v brzké době v platnost. Doposud mohli neočkovaní lidé ve Francii navštěvovat veřejná zařízení po předložení negativního testu na koronavirus. Plně očkováno je ve Francii téměř 78 procent populace, sdělilo v sobotu ministerstvo zdravotnictví.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle očekávání bude v dubnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát, v rozhovoru s deníkem Le Parisien začátkem tohoto měsíce prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované a maximálně jim zkomplikovat život. V sobotu proti zákonu demonstrovaly v Paříži a dalších francouzských městech tisíce lidí, bylo jich ale podstatně méně než před týdnem, poznamenala agentura Reuters.

  • Francie se nyní potýká s pátou vlnou epidemie covidu, přičemž denní přírůstky opakovaně překračují 300 tisíc. Počet pacientů s vážným průběhem na jednotkách intenzivní péče je ale podstatně nižší, než byl při první vlně epidemie v březnu a dubnu 2020.

Rakousko počítá s pokutou až 88 tisíc korun

Rakousko od února jako první evropská země zavede povinnost očkování proti koronaviru pro občany starší 18 let, vynucovat ji začne po přechodné fázi v polovině března. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta až 3600 eur (asi 88 tisíc korun). Na tiskové konferenci to v neděli řekl rakouský kancléř Karl Nehammer, když představoval hotový návrh zákona, který v zemi budí značné kontroverze. Rakousko očkovací povinnost oznámilo už v listopadu.

„Vím, že je hodně lidí, kteří mají strach před očkováním,“ poznamenal Nehammer a připustil, že ani jeho slova jako člověka, který covid-19 nedávno překonal, je nemusí uklidnit. Vláda podle něj bere obavy těchto obyvatel vážně a vybízí je k dialogu. Pokud mají nedůvěru k politikům, což se podle něj nikomu nedá vyčítat, mohou se o problematice pobavit se svým lékařem, dodal.

„Je to velká výzva, před kterou stojíme,“ uvedl devětačtyřicetiletý lidovecký politik. Vláda podle něj udělá v boji proti pandemii vše, co je v jejích silách. Kritici chystaného opatření tvrdí, že lidé mají mít právo se svobodně rozhodnut, jestli očkování chtějí. Upozorňují také na podle nich nedostatečnou účinnost očkování, ale i fakt, že nyní převažující varianta omikron je mírnější než její předchůdkyně.

  • Návrh rakouského zákona počítá s tím, že očkování bude povinné pro všechny občany starší 18 let, i když se původně uvažovalo i o tom, že se povinnost bude vztahovat na všechny starší 14 let. Výjimku budou mít například těhotné ženy či lidé, u nichž k tomu jsou zdravotní důvody.
  • Dodržování zákona, k jehož návrhu vláda dostala rekordní počet 108 tisíc stanovisek a připomínek od soukromých osob a institucí, začnou úřady vymáhat v polovině března. Nejprve budou kontroly namátkové, od dubna má fungovat celostátní registr očkovaných. Neočkovaným bude hrozit pokuta 600 až 3600 eur. Každopádně by podle rakouských médií kvůli nedodržení očkovací povinnosti neměl nikdo skončit ve vězení, a to ani ti, kteří nezaplatí vyměřenou pokutu.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...