Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
Poslankyně Clémentine Autainová z levicového hnutí L’Après a její kolega ze strany Zelených Benoit Biteau proto v úterý předkládají v Národním shromáždění návrh zákona, který má rizika spojená s expozicí kadmiu omezit. Oba varují před „zdravotní časovanou bombou“. Kadmium je klasifikováno jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a francouzská populace je mu podle odborníků vystavena obzvlášť výrazně.
Ve Francii překračuje toxikologické referenční hodnoty „téměř polovina dospělé populace“, konkrétně 47,6 procenta, uvedla Géraldine Carneová, toxikoložka z francouzské Agentury pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (ANSES) a koordinátorka nové studie zveřejněné v březnu. „Francouzská populace je kontaminovaná jako žádná jiná evropská populace,“ zdůrazňuje Biteau. Hlavním zdrojem je podle odborníků strava, která se na expozici kadmiu podílí „až z 98 procent“. Kadmium se do těla dostává prostřednictvím běžných potravin, jako jsou chléb, těstoviny, brambory nebo rýže.
Do potravního řetězce se kadmium dostává poté, co ho plodiny vstřebají z hnojiv. Na konci tohoto řetězce pak končí v tělech spotřebitelů, kde se hromadí a může poškozovat ledviny, plíce, slinivku břišní nebo kosti.
Marocké horniny bohaté na kadmium
Kadmium se v životním prostředí vyskytuje přirozeně. Ve francouzské půdě jsou ale jeho koncentrace vyšší i kvůli fosfátovým hnojivům, která země dováží. Podle pořadu Cultures mondes na stanici France Culture Francie dováží 95 procent své spotřeby těchto hnojiv, přičemž zhruba čtyřicet procent pochází z Maroka. Právě marocké fosfátové horniny jsou podle francouzského Národního výzkumného ústavu pro zemědělství, potraviny a životní prostředí (INRAE) z geologických důvodů bohaté na kadmium.
ANSES vysvětluje, že v severoafrických zemích se ložiska fosfátových hornin skládají ze sedimentárních hornin, které mohou obsahovat „potenciálně vysoké“ množství kadmia. Magmatické horniny pocházející ze zemského pláště, například z Jihoafrické republiky nebo Ruska, mají podle agentury naopak obecně nízkou koncentraci kadmia.
Italové sice jedí výrazně více těstovin než Francouzi – v průměru 25 kilogramů na osobu ročně oproti osmi kilogramům ve Francii – kadmiu jsou ale vystaveni méně. Důvodem je podle nezávislé italské novinářky Arianny Polettiové, která se specializuje na Maghreb a environmentální témata, původ používaných hnojiv. Itálie je neodebírá jen z Maroka, ale také z Jordánska nebo Ruska, uvedla Polettiová na stanici France Culture.
„Francouzská půda je kontaminovaná dvakrát více než půda jinde v Evropě. Je to dvakrát více než v případě německé půdy a třikrát více než u půdy belgické, protože němečtí a belgičtí zemědělci se zásobují ze severní Evropy,“ uvedl Biteau v dokumentu Polluted Food: What Do We Eat Now? (Znečištěné potraviny: Co to teď jíme?)– ten v květnu odvysílala stanice France 5. Poslanec zmínil také významná ložiska fosfátů s nízkým obsahem kadmia v Brazílii.
Francouzská vláda se otázkou diverzifikace dodávek fosfátových hnojiv dosud nezabývala. Takový krok by totiž mohl narušit významné a dlouhodobé hospodářské partnerství mezi Francií a Marokem, zejména se skupinou OCP, tedy Office Chérifien des Phosphates. Jde o největšího světového producenta fosfátových produktů a zároveň největší marockou společnost, jejímž hlavním akcionářem je marocký stát.
„Existují samozřejmě historické faktory, kvůli nimž mají francouzští výrobci hnojiv tendenci zásobovat se z Maroka,“ uvedl toxikolog Olivier Laprévote na konci dubna v pořadu La Science CQFD na stanici France Culture. „Za tím se skrývá geopolitická otázka,“ dodal. „Víme totiž, že magmatické horniny s nízkým obsahem kadmia se nacházejí hlavně na Ukrajině, v Rusku a na dalších místech.“
Francouzská výjimka
Samotný původ fosfátových hnojiv vysokou míru expozice francouzské populace kadmiu nevysvětluje. Za touto znepokojivou francouzskou zvláštností stojí také výjimka, kterou Francie využívá už několik let. Umožňuje jí používat fosfátová hnojiva s obsahem kadmia až 90 mg/kg, zatímco limit stanovený na úrovni Evropské unie od roku 2019 činí 60 mg/kg, upozorňuje ANSES.
Vzhledem ke zdravotním rizikům agentura doporučuje, aby Francie co nejdříve snížila maximální povolený obsah kadmia v hnojivech na 20 mg/kg. Takový limit už podle deníku Le Monde z roku 2018 platí ve Finsku, Maďarsku a na Slovensku.
Méně radikální návrh zákona, který předložili Clémentine Autainová a Benoit Biteau, počítá se snížením ve dvou fázích: od roku 2027 na 40 mg/kg a od roku 2030 na 20 mg/kg. Ministerstvo zemědělství naopak prosazuje pozvolnější postup, podle něj „náročný, ale realistický“. Ten by měl mít tři etapy a delší časový rámec: 60 mg/kg v roce 2027, 40 mg/kg v roce 2030 a 20 mg/kg do roku 2038.
Marocký gigant OCP tvrdí, že obsah kadmia ve svých produktech „výrazně snížil“. Od února 2025 podle svých slov dodává do Evropské unie fosfátová hnojiva s obsahem kadmia „nižším než 20 mg/kg“. „Marocká fosfátová hnojiva stále obsahují zhruba 60 až 70 mg/kg, někdy 80 až 90 mg/kg,“ oponuje v pořadu La Science CQFD novinář a autor investigativních dokumentů Martin Boudot. „Ve své komunikaci tvrdí, že se pohybují kolem 20 mg/kg, ale neviděl jsem žádnou nezávislou vědeckou studii, která by to potvrzovala.“
Jedno je jisté: jakákoli přijatá opatření se projeví až v dlouhodobém horizontu. „Snížení obsahu kadmia v hnojivech bude mít pravděpodobně znatelný dopad na jeho množství v plodinách až po několika desetiletích,“ varuje INRAE.
Článek napsal Louis San (France Télévisions), poprvé byl publikován 2. června 2026 v 06:01 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
