Francouzský soud zprostil expremiéra Balladura viny. Trest dostal jeho bývalý ministr

Pařížský soud ve čtvrtek zprostil viny bývalého francouzského premiéra Édouarda Balladura v korupční kauze ohledně podezřelého financování jeho neúspěšné prezidentské kampaně z roku 1995. Soud nicméně uložil dvouletou podmínku a peněžitý trest ve výši 100 tisíc eur (přes 2,6 milionu korun) někdejšímu ministrovi obrany Françoisi Léotardovi kvůli podílu na zneužívání veřejných prostředků. Ani jeden z nich se vynesení rozsudku osobně neúčastnil, uvedla agentura AFP.

Bývalý premiér Balladur působil jako předseda francouzské vlády v letech 1993 až 1995. Obžaloba pro něho navrhovala v takzvané „aféře Karáčí“ podmíněný trest odnětí svobody a pokutu 50 tisíc eur. Jedenadevadesátiletý politik podle francouzské justice vymyslel a realizoval systém provizí, z něhož získával prostředky v rámci obchodů resortu obrany.

Prostředníkům poté údajně nabízel vyšší provize, než bylo třeba. Část peněz se pak Balladurovi vracela na účet jeho volební kampaně. Korupční aféra konkrétně souvisí se zbraňovými kontrakty se Saúdskou Arábií a Pákistánem, včetně prodeje francouzských ponorek Pákistánu. Soud s Balladurem a exministrem obrany Léotardem začal letos 19. ledna.

„Dvacet let poté je Édouard Balladur konečně zproštěn viny,“ prohlásil jeden z expremiérových advokátů Félix de Belloy. Justice „konečně uznala mou nevinu“, okomentoval rozsudek sám Balladur.

Na kauzu se přišlo během vyšetřování atentátu

Speciální soud ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují důkazy o existenci pokynů vydaných Balladurem ohledně provizí. Podle soudu rovněž na základě trestního spisu nebylo možné zjistit, odkud pocházelo 10,25 milionu franků údajně „podvodného původu“, které přišly na účet expremiérovy kampaně tři dny po jeho porážce v prezidentských volbách.

Podezření ze skrytého financování se objevilo v roce 2010 během vyšetřování atentátu z roku 2002 v pákistánském Karáčí. Při útoku zahynulo jedenáct zaměstnanců francouzských státních loděnic (DCN), kteří pracovali na opravě ponorky.

  • Édouard Balladur - Premiér z let 1993-1995 se v roce 1995 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta, kterým se tehdy stal Jacques Chirac. Na začátku března 2021 čelil obvinění z nezákonného financování prezidentské volební kampaně v roce 1995 a z podílu na korupční aféře v souvislosti s prodejem francouzských ponorek Pákistánu v téže době.
  • François Fillon - Premiérovi z let 2007-2012 soud za zpronevěru veřejných prostředků v roce 2020 uložil pětiletý trest vězení, z toho tři roky s podmínkou. Soud jej usvědčil, že zneužil veřejné prostředky k vyplácení odměn své ženě a dětem za práci, kterou nevykonaly. Jeho manželka Penelope Fillonová byla označena za komplice. Rodina se podvodným zaměstnáváním podle francouzské justice od roku 1998 obohatila dohromady o více než milion eur (skoro 27 milionů korun).
  • Jacques Chirac - Dlouholetý francouzský prezident z let 1995-2007 stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud jej v prosinci 2011 shledal vinným ze zneužívání veřejných prostředků, důvěry a vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.
  • Alain Juppé - Premiér z let 1995-1997 byl v lednu 2004 odsouzen za to, že na přelomu 80. a 90. let kryl jako zástupce pařížského starosty fiktivní zaměstnávání sedmi lidí, kteří ve skutečnosti pracovali pro někdejší stranu Sdružení pro republiku (RPR), jejíž byl současně generálním tajemníkem. Soud mu uložil trest 18 měsíců podmínečně a na deset let ho zbavil práva být volen.
  • Nicolas Sarkozy - Prezident z let 2007-2012 čelí obvinění v několika soudních kauzách. V březnu 2021 mu soud vyměřil trest odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně v případu obžaloby z korupce a obchodování s vlivem v kauze nazývané „odposlechy“. Obžalován byl spolu se svým někdejším advokátem Thierrym Herzogem a bývalým soudcem kasačního soudu Gilbertem Azibertem. Sarkozy a Herzog se údajně od Aziberta pokoušeli získat informace o probíhajícím procesu, na oplátku mu nabízeli podporu při kandidatuře na prominentní post v Monaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 1 hhodinou

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 4 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 5 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 5 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 5 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 6 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.