Saúdská Arábie

Nová dohoda mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií o spolupráci na budoucím civilním jaderném programu království budí vášně. Podle některých expertů hrozí závody ve zbrojení v už tak neklidném regionu. Jiní analytici naopak oceňují, že se Západu podařilo předstihnout Čínu a Rusko. Realizace dohody zůstává nejistá poté, co ji Bílý dům zpětně podmínil uznáním Izraele ze strany Rijádu. Ten aktuálně už týden mlčí, dříve ale takový krok odmítal bez vytvoření palestinského státu. Diplomatický pat tak prozatím trvá.

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.

Bezprecedentní útok Ukrajiny na íránskou loď v Kaspickém moři zvýšil riziko, že se zástupný konflikt mezi oběma státy změní v přímý střet a dojde ke splynutí dvou válek. Kvůli americké blokádě íránských přístavů se stala z Kaspického moře klíčová obchodní trasa. Kromě ropy či pšenice proudí mezi Ruskem a islámskou republikou také zbraně. Podle expertů měl Kyjev nejspíš k operaci v této oblasti svolení USA a mohl spolupracovat s Izraelem.

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovné zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Saúdská Arábie a Kuvajt zablokovaly přístup Spojeným státům do vzdušného prostoru a k základnám a vynutily si tak pozastavení operace Projektu Svoboda v Hormuzském průlivu. Informují o tom servery NBC News a Drop Site. Státy Perského zálivu byly plánem prezidenta USA Donalda Trumpa doprovázet lodě v průlivu blokovaném do značné míry Íránem zaskočeny a obávaly se obnovení konfliktu.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila v úterý státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Americká armáda zavedla v minulých týdnech na své letecké základně v Saúdské Arábii ukrajinskou technologii proti dronům, uvádí agentura Reuters s odkazem na pět lidí obeznámených s touto záležitostí. USA tak podle nich reagují na íránské útoky, které na základně mimo jiné zničily nebo poškodily několik letadel. Americký prezident Donald Trump přitom dříve tvrdil, že Washington od Kyjeva žádnou pomoc nepotřebuje.

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.