Google musí sdílet data se svými soupeři, rozhodl americký soud

Společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Podle agentur o tom rozhodl soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly předinstalování konkurenčních produktů na těchto přístrojích.

Rozhodnutí je výsledkem pětiletého soudního sporu mezi jednou z nejziskovějších společností na světě a vládou Spojených států. Ta se pokouší internetového giganta rozdělit, podle soudce ale zašla ve svých požadavcích příliš daleko.

V srpnu loňského roku soudce Amit Mehta rozhodl, že společnost Google si v rozporu se zákonem udržuje monopol na poli internetového vyhledávání, čímž potlačuje konkurenci a brání inovacím. V úterý však Mehta „nezakázal dohody“, kterými si Google zajišťuje výchozí pozice pro svůj vyhledávač na mobilních a dalších zařízeních, s odůvodněním, že jejich zákaz by způsobil více škody než užitku, podotkla agentura AP.

Tyto dohody zahrnují platby ve výši přes 26 miliard dolarů (přibližně 550 miliard korun) ročně, a to společnostem jako Apple či Mozilla. Povolení těchto dohod ale soudce vyvážil rozhodnutím o povinnosti sdílení dat týkajících se internetového vyhledávání s konkurenty.

Google již dříve uvedl, že se plánuje odvolat, připomněla agentura Reuters s tím, že může trvat roky, než bude společnost povinna konat v souladu s rozhodnutím soudu.

Americké antimonopolní orgány zahájily soudní tažení proti údajným monopolům velkých technologických firem již za první administrativy prezidenta Donalda Trumpa, přičemž v nich pokračovaly i za vlády jeho nástupce Joea Bidena. Po úterním rozhodnutí soudu ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zvažuje další kroky, píše Reuters.

Google čelí velké hrozbě ze strany stále populárnějších nástrojů umělé inteligence (AI), včetně oblíbeného chatbota ChatGPT od OpenAI, které již nyní oslabují jeho dominantní postavení. Pokud by společnosti zabývající se AI získaly přístup k datům, které je podle názoru soudu Google povinen sdílet, mohly by posílit vývoj chatbotů a v některých případech i vyhledávačů a webových prohlížečů založených na umělé inteligenci, píše agentura Reuters.

Rozsudek na 230 stranách

„Peníze, které do tohoto odvětví proudí, a rychlost, s jakou se tak děje, jsou ohromující,“ napsal ve svém 230 stran dlouhém rozsudku Mehta. Dodal, že společnosti zabývající se umělou inteligencí jsou již nyní v lepší pozici, aby mohly Googlu konkurovat, než jakýkoli vývojář vyhledávačů za poslední desítky let.

Podle analytika Deepaka Mathivanana ze společnosti Cantor Fitzgerald představují požadavky na sdílení dat pro Google konkurenční riziko, ale nikoliv bezprostřední. „Bude trvat delší dobu, než si spotřebitelé tyto nové zkušenosti osvojí,“ napsal Mathivanan agentuře Reuters.

Akciové burzy ohodnotily rozsudek jako úspěch pro Google. Akcie jeho mateřské společnosti Alphabet posílily po skončení obchodování o sedm procent. Akcie Applu přidaly téměř tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...