Greenwashing už ne. Firmy nebudou moct „jen tak“ označit výrobky za ekologické, schválil europarlament

Nahrávám video

Europoslanci odsouhlasili nová pravidla proti klamání zákazníků, když schválili směrnici omezující takzvaný greenwashing, tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmám by za to nově měly hrozit pokuty. Rovněž budou muset uvádět, jak snadné je jejich produkty opravit. Až opatření potvrdí také členské státy, budou mít dva roky na zapracování směrnice do národních legislativ.

Firmy na svých výrobcích uvádějí, že jsou „šetrné“, „nezávadné“ či „ekologické“. Ne vždy je to ale pravda. Společnosti často dávají podobná označení na své produkty bez důkazů nebo s chybějícím kontextem. „Dnes se s tím setkáte v podstatě všude. Budete to mít na obalech potravin, drogistickém zboží, ale také v automobilovém odvětví či energetice,“ konstatuje Vladimír Kočí, který je vedoucím Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie Vysoké školy chemicko-technologické.

Aby evropští výrobci mohli taková tvrzení použít na svých etiketách, budou muset získat schválení nezávislého úřadu. Evropská komise směrnici navrhla v březnu 2022 a tehdy se opřela o vlastní studii z roku 2020. Podle ní je více než 53 procent podobných tvrzení, která unijní exekutiva prověřila, neopodstatněných, neurčitých nebo zavádějících. Rovných čtyřicet procent pak nebylo podloženo vůbec žádnými fakty.

Greenwashing díky směrnici nyní dostane jednotnou definici. Firmy zároveň budou muset doložit ekologickou nezávadnost svých produktů. V současnosti se na evropské úrovni využívají dva symboly – Ecolabel a EMAS, oba jsou ale pouze dobrovolné. O označení se firmy musí zároveň samy přihlásit.

Lidé budou moci při nákupu zjistit, jak výrobek opravit

Nová opatření se týkají také trvanlivosti výrobků. Zakázané bude například tvrzení, že pračka vydrží pět tisíc pracích cyklů, aniž by to byla za běžných podmínek pravda. Směrnice zavádí i takzvaný index opravitelnosti, díky němuž mohou lidé při nákupu jednoduše poznat, jak snadno lze konkrétní výrobek opravit. Firmy rovněž budou mít povinnost vybrané díly opravit po dobu platné záruky.

Například ve Francii podobná pravidla fungují už od roku 2021, podle expertů jsou ale zatím nedostatečná. U mobilů třeba neřeší recyklování základních desek, které obsahují velké množství vzácných kovů.

Výrobce po začátku platnosti opatření také nebude dále moci tvrdit například, že jeho produkt má menší, nulový nebo dokonce pozitivní dopad na životní prostředí, pokud je toto tvrzení založeno pouze na kompenzaci emisí skleníkových plynů.

Devítiměsíční investigace listů The GuardianDie Zeit a neziskové organizace SourceMaterial loni zjistila, že pouze osm z 29 projektů schválených neziskovou společností Verra, jednou z největších v odvětví kompenzování skleníkových plynů, má skutečně pozitivní dopad na životní prostředí. Se společností Verra spolupracovala řada velkých světových firem, které se nyní díky takzvaným uhlíkovým kompenzacím prohlašují za klimaticky neutrální.

Ochrana přírody jako kompenzace uhlíkové stopy

Firma může kompenzovat svoji uhlíkovou stopu například tím, že spustí projekt ochrany deštného pralesa nebo jiné přírodní oblasti. Jeden čtvereční kilometr tropického lesa podle vzorce společnosti Verra absorbuje ekvivalent čtyřiceti tisíc tun CO2 a „anuluje“ tím tentýž objem uhlíkových emisí, které firma svou činností vyprodukuje.

Agentura Bloomberg nicméně už v roce 2020 zjistila, že například společnosti Disney nebo banka J. P. Morgan „chránily“ porost, který již byl součástí chráněné rezervace nebo národního parku, a tedy nikdy nebyl v ohrožení pokácení. Firmy tak nemohly právem tvrdit, že se tímto způsobem vykoupily ze své uhlíkové stopy.

Disney ani J. P. Morgan agentura Bloomberg s Verrou nespojuje. Její potvrzení o účinnosti svých uhlíkových kompenzací získaly podle listu The Guardian například společnosti Shell, Gucci, easyJet, Leon, ale třeba také hudební skupina Pearl Jam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...