Haníja stál v čele politického křídla Hamásu, v Pásmu Gazy velí Sinvár

Ismáíl Haníja, který byl zabit při atentátu, v Teheránu vedl politické křídlo Hamásu. Ve struktuře hnutí stál na samém vrcholu, byl jeho nejvyšším vůdcem. Kromě něj však ve vedení Hamásu působí další vlivní velitelé, jejichž význam s válkou v Pásmu Gazy stoupl. Jde především o šéfy právě gazánského křídla v čele s Jahjá Sinvárem.

„Samozřejmě byl klíčovým mužem, protože alespoň formálně vzato byl nejdůležitějším člověkem v Hamásu. Takže z hlediska Hamásu je to zásadní věc, byla odstraněna jeho hlava,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

„Na druhou stranu, je to také trochu sporné,“ poukázal na spekulace o tom, do jaké míry Haníja řídil či zda vůbec jeho lidé věděli o útocích ze 7. října, které zosnovalo vedení Hamásu z Pásma Gazy.

„Spekuluje se o tom, že probíhala dlouhodobě rivalita, nebo dokonce přímo boj mezi lidmi Hamásu v Gaze a lidmi Hamásu v exilu, tedy především v Kataru nebo v Turecku, a že Haníja neměl úplnou kontrolu nad tím, co se v Gaze děje,“ dodal Fingerland.

Nejvyšší vůdce: Haníja

Haníja byl nejvyšším vůdcem Hamásu, hlavou jeho politického křídla, které působí v exilu. Haníja se do čela hnutí dostal v roce 2017 a právě tehdy – či podle jiných údajů možná už rok předtím – opustil Pásmo Gazy a zamířil do Kataru.

V minulosti si odseděl v izraelských věznicích necelé čtyři roky, poté byl několik let v čele islamistické vlády v Pásmu Gazy, kde vlastní rozsáhlé pozemky. Z Kataru schvaloval teroristické operace proti Izraeli a řídil finance, které teroristickému hnutí poskytuje Írán, Katar či Turecko.

V den útoku na Izrael loni 7. října byl Haníja v tureckém Istanbulu. Na záběrech Hamásu z onoho dne bylo vidět, jak Haníja radostně rozmlouval s dalšími vůdci teroristického hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmí.

V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, která je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.

Podle některých pozorovatelů byl nicméně považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás.

Vládci Gazy: Sinvár a Dajf

Pod politické vedení Hamásu formálně spadají další struktury a vůdci hnutí, jako jsou složky pro záležitosti Západního břehu Jordánu, diaspory či Pásma Gazy. Právě v čele té části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy, stojí od roku 2017 Jahjá Sinvár.

Veterán izraelských věznic, kde skončil za teroristické vraždy na čtyři doživotí, se na svobodu dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů útoku ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady, a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku na Izrael začala.

Dalším důležitým mužem gazánského křídla Hamásu je Muhammad Dajf, velitel ozbrojeného křídla hnutí.

Během války posílil vliv vojenských vůdců v Pásmu Gazy

Analytici a komentátoři upozorňují, že i když byl Haníja nejvyšším šéfem Hamásu, současná situace spojená s válkou v Pásmu Gazy postavení exilového vůdce ovlivnila.

„V tuto chvíli sledujeme válku a často se mluvilo o tom, že větší slovo ve vývoji mají vůdci Hamásu žijící přímo v Gaze, velitelé, kteří tam velí palestinskému ozbrojenému křídlu, než Haníja, který pobýval v zahraničí a vyjednával,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

„Stál za vyjednáváními o propuštění rukojmí. Těžko říct, do jaké míry ovlivňoval dění v samotné Gaze, protože tam je hlavním šéfem Jahjá Sinvár,“ dodal politický geograf Vladimir Baar.

„On byl spíš exilovou tváří hnutí Hamás, což ho nijak nevyviňuje z útoku ze 7. října. Ale byl spíš mezinárodní tváří a sami Arabové ho považovali za pragmatičtějšího vyjednavače, než jsou hamásisté z Gazy,“ shrnul Pavel Novotný z Hospodářských novin. „Patřil k pragmatičtějším vůdcům Hamásu ve srovnání s Jahjá Sinvárem a vojenskými vůdci, kteří operují v Pásmu Gazy,“ uzavřel publicista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 8 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 38 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 58 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.