Spojené státy s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu odstupují od pařížské klimatické dohody. Odmítavě se Trump vyjádřil také v otázce Green Dealu, který ovšem prosazuje Evropská unie. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) nesmí být Green Deal ideologický, má však dle něj několik výhod, které se odrazí i v českém průmyslu – například investice do modernizace. Stínový ministr životního prostředí, předseda sněmovního zahraničního výboru a hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) by však od dohody ustoupil, protože se podle něj v podstatě stala „cárem papíru“. O problematice diskutovali v úterních Událostech, komentářích.
Hladík si nemyslí, že by Evropa měla po americkém vzoru od pařížské klimatické dohody odstoupit. „I když Donald Trump tohle už udělal ve svém prvním volebním období, stejně Američané emise snižovali, firmy dál pracovaly na inovacích,“ připomněl.
„Dává to smysl, dává to rozum a logiku – zaměřovat se na to, aby firma spotřebovala méně energií a (vyprodukovala) méně emisí, dokázala vyrábět levněji. To je přece normální trh,“ pokračoval Hladík. „Jestli je něco mocnějšího než americký prezident, tak je to právě trh,“ dodal.
Podle Brabce je daleko podstatnější než odstupování od pařížské klimatické dohody to, jak se nyní Evropa postaví k obchodování s emisními povolenkami. „Pařížská dohoda už někdy po roce 2017 či 2018 byla v podstatě cárem papíru, protože v roce 2015 znamenala dohodu v podstatě všech států,“ řekl.
Rychle se však podle něj začalo ukazovat, že pouze Evropa myslí závazky z této dohody vážně. „Domnívám se, že už je to zbytečné a klidně bych od ní odstoupil,“ uvedl Brabec. Pařížská dohoda má prý obecnější obrysy, zásadní jsou podle něj Green Deal či klimatický zákon.
Budoucnost Green Dealu v Evropě
Námitky má politik ANO i k současné podobě Green Dealu. „Evropa nebude uhlíkově neutrální ve finále v roce 2050, ty cíle jsou nerealistické, jsou ekonomicky sebevražedné,“ prohlásil. Nedaří se podle něj hlavní cíl – nesměřuje se prý k významnému snížení globálních emisí oxidu uhličitého.
Podle Hladíka nesmí být Green Deal ideologický. „Jsou tam některé věci, které jsou komplikované, administrativně složité, jsou byrokratické, a ty chceme změnit,“ nastínil. Připomněl také otázku investic do modernizací, které by se týkaly i českého průmyslu.
Stínový ministr se s Hladíkem prý shodne v tom, že v Green Dealu je „celá řada praktických opatření“ – typu Zelená úsporám či kotlíkové dotace. „Největší problém balíčků (podpory) je právě to, že Evropa, Evropská komise, Evropská unie boj zidealizovaly,“ tvrdí.
Hladík reagoval, že klimatické cíle musejí být „konkrétní, dosažitelné a praktické“. Doplnil, že Česko prý po Evropské komisi „jasně chce dopady na jednotlivé sektory, jestli vůbec tohle je technologicky zvládnuté, jestli jsou na to finanční prostředky, jestli to pomůže v konkurenceschopnosti“.
