„Hnědé nebezpečí se nepodařilo zahnat.“ V Německu se podle tisku šíří pravicový teror, i vinou AfD

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

„Už není žádných pochyb: Německo má problém s pravicově extremistickým násilím,“ píše list Heilbronner Stimme. „V Německu se hrozivým způsobem šíří pravicově extremistický teror,“ poznamenává pak deník Nordwest-Zeitung k útokům, jejichž pachatelem byl podle všeho 43letý Němec, který zabil i svou matku a sebe.

„Krveprolití z Hanau byl pravicový útok: odpudivý, odporný a pro Německo ostudný. Ale přišel tento čin teroru překvapivě? I 75 let po osvobození Osvětimi se hnědé nebezpečí nepodařilo zahnat,“ míní Neue Osnabrücker Zeitung.

„Hanau, Halle, vražda Waltera Lübckeho,“ začíná svůj komentář výčtem pravicově extremistických útoků z posledního roku veřejnoprávní televize ARD. Pětasedmdesát let od války je podle ní definitivně jasné, že v Německu znovu je pravicový teror. „Naše demokracie je napadána,“ konstatuje.

Jednu z příčin vidí ARD stejně jako řada dalších německých médií ve straně AfD. „Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři AfD a pravicovým násilím,“ tvrdí komentář, který připomíná některé z výroků politiků protestní strany, jimiž zlehčovali dobu nacismu nebo paušálně útočili na uprchlíky. „Fašisté a pravicoví extremisté působí každý den mezi námi. V našich parlamentech, na ulicích, rozprašují ideologický jed,“ vyjadřuje své přesvědčení.

Kdo neustále poštvává s pojmy, jako je „výměna obyvatelstva“, a dalšími, nese podle magazínu Der Spiegel zodpovědnost za to, když se někdo skutečně chopí zbraně a zavraždí lidi jen proto, že v očích rasisty vypadají cize. „Činům extremistů předcházejí slova extremistů – provokující, diskriminující, štvavá slova,“ míní také list Aachener Zeitung, podle něhož díky tomu rasisté získávají dojem, že stejně jako oni smýšlí spousta lidí.

Za jeden ze zdrojů nenávisti, který otravuje politické klima ve společnosti, považuje AfD i deník Rhein-Neckar-Zeitung, podle něhož by se mělo vážně začít uvažovat o zákazu strany. „Dokud se AfD jasně nevymezí vůči neonacistům a nezřekne se pravého křídla kolem (šéfa durynské AfD Björna) Höckeho, zůstane součástí problému,“ píše Neue Osnabrücker Zeitung. „Kdo volí AfD, staví se sám do pravého kouta, protože volí i pravicové extremisty, kteří v této straně jsou,“ podotýká zase Süddeutsche Zeitung.

„AfD nenese vinu na všem,“ míní Die Welt. „Ale je nepopiratelné, že existuje spojitost mezi pravicovými kazateli nenávisti a pravicově extremistickým násilím,“ konstatuje. Demokratické strany proto podle listu Frankfurter Rundschau musí ukončit veškeré dosavadní flirtování s AfD a soustředit se na ochranu demokracie.

„Je nutné konečně pochopit, že pravicový extremismus je největším nebezpečím pro lidi v této zemi. Protože zatímco pravicoví teroristé vraždí, rozmáhají se pravicoví radikálové v parlamentech a ze všech sil se snaží poškodit demokracii,“ píše deník. Jedu rasismu se podle něj musí postavit celá společnost.

S tím souhlasí i list Stuttgarter Zeitung, podle kterého musí být boj proti rasismu veden všude, ať už je to sportovní klub, kostel, škola, firma nebo třeba fronta v obchodě. „Rasismus k nám nikdy nesmí patřit a vůči rasistům je třeba se stále vymezovat. Jen tak vyschne živná půda teroru. Od toho jsme ještě hodně daleko,“ dodává.

Podle ředitele odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáše Kafky však není namístě dělat si ohledně Německa přehnané obavy. „Německá demokracie je silná a německá policie je dostatečně kompetentní k tomu, abychom si my nemuseli o Německo dělat nějaké zásadní starosti,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Zároveň ale upozornil, že zatímco míra zločinnosti v Německu upadá, míra rasově a antisemitsky motivovaných zločinů naopak roste.

Podle odbornice na extremismus a radikalizaci Barbory Vegrichtové bezpečnostní služby na celoevropské úrovni rozvíjejí postupy a nástroje, jak včas detekovat rizikové osoby, které tendují k extrémnímu násilí. Varovným signálem je podle ní schvalování nebo ospravedlňování násilí a jakákoliv náklonost k nim. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 14 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 4 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 9 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 9 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 9 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.