Téma sexuálních útoků a znásilňování obětí omámených drogami a léky dál rezonuje. Navazuje na nechvalně proslulou kauzu z Francie – Gisèle Pelicotovou dlouhá léta znásilňovali cizí muži pozvaní jejím vlastním manželem. Rozsáhlá investigace americké stanice CNN odhalila, že jde o globální fenomén. Do vyšetřování se už v mnoha případech zapojila policie.
Zoe Wattsové bylo sedmnáct, když se potkala se svým budoucím manželem. Ten si teď odpykává jedenáctiletý trest za sexuální napadení a zdrogování. Wattsová se asi nikdy nedozví, zda videa jejího znásilnění, která její tehdejší manžel natočil, byla nahrána na web.
„Obáváme se toho, jestli někdo nejde za námi, někdo na ulici. Děsíme se, když máme jít pozdě v noci k autu. Neobáváme se ale toho, vedle koho ležíme. Neuvědomovala jsem si, že musím,“ shrnula svou situaci Wattsová.
„Podělil se se mnou o svá provinění, jako by to byl nějaký nákupní seznam. Udělal jsem to, to a to. Použil jsem k tomu léky na spaní našeho syna. Dal jsem ti je večer do šálku čaje, svázal tě, vyfotil a znásilnil. Myslím, že jsem prostě dostala šok,“ vzpomíná žena na otřesnou situaci.
Wattsová informace o zneužívání měsíce tajila, než se s tím, co se stalo, vyrovnala. Promluvila až po silném záchvatu paniky. Policii zavolala její matka. „Byly chvíle, kdy jsem si říkala, víte, tohle není správné, ale co by to znamenalo? Jak by naše rodina vypadala? Naše děti by byly bez otce a měly by ostudu. Moji chlapci by vyrůstali v hanbě a věděli by, co jejich otec udělal,“ popsala své myšlenkové pochody.
Na videích se znásilněním profitují některé pornostránky
Na internet je nahráváno množství videí sexu ve spánku – bez vědomého souhlasu. Existují i stránky, které z takového obsahu profitují. Jeden z takových portálů má přes šedesát milionů uživatelů měsíčně, většinou z USA. Server se zaměřuje na téma s klíčovým slovem „spánek“ a takové spoty mají i stovky tisíc zhlédnutí.
Jedním z populárních hesel je mimo jiné „kontrola očí“ – tedy způsob, jak ověřit, že žena spí. Reportéři CNN pod falešnou identitou pronikli do uzavřeného fóra s tématem spánku s téměř tisícovkou členů. Po čase je kontaktoval uživatel Piotr a napsal soukromou zprávu, že se nudí. Na otázku reportérky v utajení ohledně jeho ženy Piotr odpověděl, že nějaké fotky by měl, ale je pro něj těžké ji uspat.
Piotr se přiznal, že manželce do nápoje rozdrtil prášky, aby ji znásilnil. Dál pokračoval v korespondenci a zasílání videí. „To mě ještě více povzbudilo, abych se s ním pokusila setkat, osobně. Takže mu teď pošlu zprávu a zkusím se s ním setkat,“ popsala svůj plán zpravodajka CNN v Paříži Saskya Vandoorneová. Její tým následně zjistil, že Piotr je v Polsku, setkání nicméně odmítl. Následně však sám prozradil, že se chystá na večírek. „V únoru jdeme na párty. Pokud se mi do té doby podaří sehnat pár tabletek, může to být zajímavé,“ napsal muž.
Zpravodajka CNN Vandoorneová se následně vydala do restaurace, kde Piotra i s nic netušící manželkou viděla. „Právě jsem ho viděla, jak s ní (s manželkou) tančí. Na začátku pátrání byli všichni ti muži anonymní, takže až když jsem ho dnes večer uviděla, uvědomila jsem si, že se to vše děje i ve skutečnosti,“ řekla Vandoorneová, která se z důvodu obavy o bezpečí jeho ženy rozhodla k páru nepřibližovat a raději o zjištěních informovala policii.
Obtíže s prokázáním jednání
I když ženy takové případy ohlásí, je často téměř nemožné jednání prokázat. Některé drogy odcházejí z těla už za dvanáct hodin, ale oběti si často uvědomí, co se stalo, až o hodně později. A i když najdou odvahu promluvit, nespočet překážek zůstává – ať jde o policii nebo podání žaloby.
O tom, že ji partner již pět let zneužívá, nevěděla ani Amanda Stanhopeová. Ta vysvětlila, že policie si musela prohlédnout všechna videa, která její partner natočil. „Z jednoho jsem byla naprosto zděšená. To, když mi v bezvědomí provedl sexuální akt na obličeji, a bylo to naprosto jasné. A policie se na to podívala a já si pomyslela, že tohle je jasný důkaz. Ale policie mi řekla, že to nemůže použít. Že to není jasný důkaz, protože to vypadá, jako bych jen předstírala, že spím,“ vzpomíná.
Její bývalý partner byl nakonec obviněn z několika znásilnění. Vzal si však život dříve, než se případ dostal k soudu.
Ženský zdroj síly a inspirace jménem Gisèle Pelicotová
Konec reportáže CNN se vrací k Gisèle Pelicotové – ženě, jejíž příběh šokoval Francii a svět stejně, jako její síla a odvaha. Její exmanžel Dominique Pelicot byl v roce 2024 odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody. Pelicotovou muži po řadu let znásilňovali poté, co ji omámil silnými anxiolytiky, tedy léky proti úzkosti. Na videích, která pořizoval, figurovalo celkem 83 cizích mužů. Před soudem jich stanulo padesát, ostatní se nepodařilo identifikovat. Na znásilňování se podílel i sám Pelicot.
Sama Pelicotová je oceňována za to, že navzdory citlivosti a traumatizujícímu obsahu souhlasila s veřejným projednáváním případu, namísto aby se soud konal za zavřenými dveřmi. Muže, kteří se jejího znásilnění dopustili, také v některých případech konfrontovala. Například Husamettina Dogana, který jako jediný nesouhlasil s trestem u prvoinstančního soudu, Pelicotová vyzvala, aby nebyl zbabělý a přijal odpovědnost za své činy. Odvolací soud mu následně trest vězení zpřísnil z devíti na deset let.
„Při informování o tomto případu jsme hovořili s několika přeživšími, které uvedly, že byly svými manžely omámeny a znásilněny, a mnoho z nich vás vidí jako zdroj síly,“ řekla Vandoorneová Pelicotové s tím, že by jí ráda některé zprávy přeživších přečetla. „Její síla mě inspirovala k tomu, abych promluvila. Prolomila mlčení a stud. Tolik přeživších jí je navždy vděčných. Ráda bych vám poděkovala, pokud to dokázala ona, pak i já,“ přečetla zprávu Stanhopeové.
Sama Pelicotová na zprávu reagovala slovy, že svědectví ji samozřejmě hluboce dojímají, ale je krásné si uvědomit, že tuto sílu ženy našly a že jim ji dokázala předat. „To je vítězství. Protože musíme být solidární ve všem, co se děje. Pokud zůstaneme v koutě, nikdy nezměníme to povědomí. A říkám bravo, dámy, bravo! Nestyďte se za to, že jste to udělaly. Všechny ženy by měly být schopny tento krok udělat. I když je to velmi obtížné, i když je to v jejich mysli velmi komplikované. Ale uspějí. Chce to čas – může to trvat měsíce, dny, možná i roky – ale nakonec se jim to podaří,“ uzavřela žena, jejíž vnitřní klid a síla inspirovaly řadu dalších žen k boji proti násilníkům, kteří se tváří jako jejich nejbližší.
