Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký prezident zopakoval, že se krátí lhůta ultimáta, které Teheránu stanovil. Dohoda, která by Washingtonu vyhovovala, musí podle Trumpa zahrnovat i otevření Hormuzského průlivu.

V pondělí odpoledne SELČ Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, uvedla agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA.

Příměří podle zdroje agentury AFP odmítl i Trump. „Je to jeden z mnoha nápadů a prezident Trump ho neschválil. Operace Epic Fury (Epická zuřivost) pokračuje,“ sdělil agentuře její zdroj z Bílého domu.

Mluvčí íránské armády Mohammad Akramínijá uvedl, že armáda může ve válce se Spojenými státy a Izraelem pokračovat. „Nepřítel toho musí rozhodně litovat, protože po této válce musíme dosáhnout bodu, kdy bude zajištěna bezpečnost a kdy nebudeme svědky další války,“ sdělil podle AFP íránské tiskové agentuře ISNA. Vedle armády disponuje režim v Teheránu i revolučními gardami, které jsou podle analytiků vyzbrojeny lépe než armáda.

Podle Reuters návrh uvádí, že příměří by vstoupilo v platnost okamžitě, otevřely by se také úžiny pro dopravu ropy. Následovalo by období asi 15 či 20 dní pro dokončení širší dohody. Toto ujednání, které nese předběžný název Islámábádská dohoda, by zahrnovalo regionální rámec pro Hormuzský průliv a závěrečné osobní jednání v pákistánské metropoli.

Podle informací AP dokument navrhoval 45denní příměří s otevřením Hormuzského průlivu. Agentura poznamenala, že pákistánští, egyptští a turečtí prostředníci věří, že tato lhůta poskytne dostatek času na rozsáhlá jednání o trvalém příměří.

Podle Reuters náčelník pákistánských ozbrojených sil Asim Munír byl po celou noc ve spojení s americkým viceprezidentem JD Vancem, zmocněncem amerického prezidenta Trumpa Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Íránská odpověď

Nejmenovaný íránský představitel před odmítnutím návrhu prohlásil, že Teherán výměnou za dočasné příměří Hormuzský průliv neotevře a že u Spojených států nevidí připravenost k trvalému klidu zbraní. Poznamenal, že pro Írán je nepřijatelný tlak v podobě termínů a nutnosti učinit rozhodnutí.

Teherán později oznámil, že vypracoval odpověď na pákistánský návrh. „Írán neváhá jasně vyjádřit to, co považuje za legitimní požadavky. Toto by nemělo být vykládáno jako známka kompromisu, ale spíše jako odraz důvěry v obranu íránských pozic,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí.

Íránská odpověď má deset bodů včetně ukončení konfliktů v regionu, zajištění bezpečného průjezdu Hormuzským průlivem, zrušení sankcí a zajištění obnovy země. Reuters s odvoláním na mluvčího íránské diplomacie uvedl, že Teherán své požadavky předal přes zprostředkovatele, další podrobnosti ale nezveřejnil.

Íránské požadavky vychází z národních zájmů, uvedl dříve Baghaí. Zmínil také, že dřívější americké požadavky, které obsahoval například původní patnáctibodový plán, Teherán odmítl jako přehnané.

Trumpovo ultimátum

Trump v pondělí několikrát zopakoval, že brzy vyprší ultimátum, které Íránu dal. „V úterý bude v Íránu Den elektráren a Den mostů, vše v jednom. (…) Otevřete ten zas***ý průliv, vy šílení bastardi, nebo budete žít v pekle,“ napsal v neděli Trump na své sociální síti Truth Social. Poté na ní zveřejnil příspěvek, v němž stálo pouze „úterý, 20:00 ET“, což je středa 02:00 SELČ. Některá média to vykládají tak, že dal Teheránu dalších 24 hodin.

V sobotu americký prezident prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak podle něj země zažije peklo. V telefonickém rozhovoru s Fox News v neděli Trump řekl, že Írán vyjednává a že věří v uzavření dohody v pondělí.

Trump dal ultimátum Íránu už 21. března, kdy mu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března odložit o pět dnů, což zdůvodnil rozhovory o ukončení války. Později oznámil, že odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní, a to do pondělí 6. dubna.

Írán hrozí ničivou odvetou za útoky na infrastrukturu

„Pokud budou útoky proti civilním cílům pokračovat, další fáze našich útočných a odvetných operací budou mnohem ničivější a rozsáhlejší a ztráty a škody (...) budou desetinásobné,“ pohrozil už dříve v pondělí mluvčí íránského vojenského velení podle AFP.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Baghaí, kterého citovala televize al-Džazíra, uvedl, že íránské ozbrojené složky budou útočit na podobnou infrastrukturu, kterou vlastní Spojené státy či která je s nimi nějakým způsobem spojena nebo „napomáhá jejich agresi vůči Íránu“. Reagoval tak na poslední Trumpovy hrozby, které označil za podněcování k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti i k podněcování ke genocidě. Útoky na kritickou infrastrukturu země by ohrozily celý národ, řekl Baghaí.

Podobně se podle AFP vyjádřil i náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí, podle kterého by Trumpovy hrozby mohly být považovány za válečné zločiny. „Americký prezident, nejvyšší představitel země, veřejně pohrozil spácháním válečných zločinů,“ prohlásil Gharíbabádí. Zmínil také osmý článek Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), který za válečné zločiny označuje záměrné útoky na civilní objekty. USA nicméně jurisdikci ICC neuznávají.

USA a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února, což americký prezident Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůvodnily tím, že Írán představuje pro jejich země hrozbu, zejména proto, že se jeho vedení snaží získat jadernou zbraň. To ale tamní teokratický režim popírá.

Írán v odvetě útočí na Izrael a země v Perském zálivu, kde jsou americké základny, a na tamní průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu. Pomáhají mu proíránské milice v Iráku a na Izrael útočí také libanonské militantní hnutí Hizballáh či jemenští povstalci. Izraelská armáda rovněž zesílila útoky na Libanon, kde cílí na Hizballáh a kde minulý měsíc na jihu zahájila invazi.