Hormuzský průliv

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Spojené státy a Írán dosáhly velkého pokroku na cestě k dohodě o prodloužení příměří, ale není jisté, kdy a zda ji americký prezident Donald Trump schválí, uvedl americký viceprezident JD Vance podle tiskových agentur. Írán dosud žádnou dohodu nepotvrdil.

Armáda Spojených států potvrdila, že provedla útoky na cíle v jižním Íránu – podle tamních médií byly slyšet tři výbuchy východně od přístavu Bandar Abbás. Washington tvrdí, že údery provedl kvůli sebeobraně a při akci zneškodnil pět íránských dronů a poškodil vojenský objekt. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci udeřily na leteckou základnu USA – neupřesnily kde, vzdušné útoky ale hlásí Kuvajt. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu.

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Íránské ministerstvo zahraničí označilo útoky za porušení příměří a dodalo, že Spojené státy budou zodpovědné za důsledky. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech řekl, že dohoda s Teheránem je stále možná. Íránské gardy následně uvedly, že sestřelily americký dron a že mají právo na odvetu.

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Spojené arabské emiráty (SAE) urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Dhabí (ADMO).

Americký prezident Donald Trump v pátek zpochybnil zprávy některých médií, že Írán má stále dostatečné raketové kapacity. Zničeno podle něj bylo 80 procent tohoto arzenálu. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One během cesty z Pekingu. Přítomnému reportérovi deníku The New York Times (NYT) řekl, že jeho zpravodajství o Íránu je zrádcovské.

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.

Prohlášení americké administrativy o vojensky pokořeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují americké zpravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku The New York Times (NYT) vyplývá, že íránský režim má přístup k většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel. Kolem Hormuzského průlivu má mít částečný přístup ke 30 z tamních 33 raketových odpališť. Prezident Donald Trump označil zprávy amerických médií informujících o dostatečném vojenském vyzbrojení a akceschopnosti Íránu za zradu a napomáhání nepříteli.

Celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Údery na ropné objekty jsou v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě častým jevem.