Írán roztáčí odstředivky na obohacování uranu. Končí tak další body jaderné dohody

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.

„Protože jsme během rozhovorů nedosáhli požadovaného výsledku, zahájíme tento třetí krok v odstoupení od smlouvy. Naše oddělení atomové energie okamžitě zahájí výzkum a vývoj pro potřeby země. Budeme svědky vývoje různých typů odstředivek. Oddělení atomové energie musí udělat vše, co potřebujeme pro obohacení uranu,“ sdělil ve čtvrtek prezident Hasan Rouhání.

Ke kroku se vyjádřil americký prezident Donald Trump, který nevyloučil, že by o situaci mohl s Hasanem Rouháním jednat během následujícího zasedání Valného shromáždění OSN. „Všechno je možné. Chtějí vyřešit svůj problém. Finančně se zabíjejí. Jejich inflace je na velmi špatných hodnotách a je to velmi smutná situace. Mohli bychom to vyřešit rychle během 24 hodin, ale uvidíme, co se stane.“

Íránci už začali uran obohacovat nad hranici 3,67 procenta povolenou v dohodě z roku 2015. Zvýšili také zásoby obohaceného uranu. Nadále tvrdí, že jim jde především o civilní využití jaderné energetiky.

EU vyjádřila znepokojení

Evropská unie v pátek prostřednictvím své mluvčí Maji Kocijančičové zdůraznila klíčovou roli MAAE v kontrole jaderných aktivit Íránu. Vyjádřila přitom „vážné znepokojení“ nad oznámením Íránu, že země od svých závazků ustupuje. Teherán svůj záměr odstoupit od dalších bodů jaderné dohody oznámil i v dopise adresovaném šéfce unijní diplomacie Federice Mogheriniové.

Berlín naznačil, že Teherán svůj postoj stále může změnit. „Vyzýváme Írán, aby situaci dál nekomplikoval,“ citovala v pátek agentura Reuters mluvčího německého ministerstva zahraničí. „Ještě není příliš pozdě, aby Írán opustil špatnou cestu, po které se vydal,“ prohlásil mluvčí.

Írán nazval americké sankce ekonomickým terorismem

Šéf íránské diplomacie Zaríf v pátek během návštěvy Indonésie neuvedl, jaké konkrétní korky hodlá jeho země podniknout. Americké sankce označil za „ilegální restrikce“ a „ekonomický terorismus“, neboť sankce podle něj „cílí na běžné íránské občany, civilisty“.

Zaríf rovněž trvá na tom, že íránský jaderný program je nadále mírový. „Bohužel USA nejenže nenormalizují hospodářské vztahy s Íránem, ale trestají ostatní za normalizování hospodářských vztahů s Íránem, což je naprosto nepřijatelné,“ prohlásil také Zaríf.

Ministr obrany USA Mark Esper mezitím prohlásil, že Teherán se krok za krokem blíží bodu, kdy s ním bude možné navázat rozhovory. „Zdá se, že se Írán v něčem blíží k bodu, ze kterého by bylo možné vést jednání, a doufáme, že to dobře dopadne,“ uvedl Esper při návštěvě londýnské organizace pro obranu a bezpečnost RUSI.

Složitá dohoda

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Pro jaderné elektrárny se obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí ho obohatit nad 85 procent.

Dohoda předpokládala, že z 19 tisíc instalovaných centrifug jich Írán nechá v provozu 6104, a to pouze starého typu IR-1. Další typy odstředivek neměl deset let od dohody používat.

Světoví státníci dohodu sjednali s cílem dostat pod kontrolu íránský jaderný výzkum, tamní režim k ní přistoupil v naději na uvolnění sankcí a zlepšení hospodářské situace. Současná americká administrativa, která se na vyjednávání nepodílela, ji považuje za neúčinnou. Chce Teherán přimět k novému vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...