Íránský prezident žádá širší válečné pravomoci, Trump hrozí použitím „veliké síly“

Írán zčtyřnásobil produkci nízko obohaceného uranu. Podle agentury AP to uvedly polooficiální íránské agentury Tasním a Fars s odvoláním na íránského činitele. Íránský prezident Hasan Rouhání navíc chce rozšíření válečných výkonných pravomocí, aby země mohla lépe čelit ekonomické válce. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Teheránu použitím „veliké síly“, pokud by se pokusil ohrozit americké zájmy na Blízkém východě.

Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a následně zavedly proti islámské republice nové sankce. Írán začátkem května oznámil, že přestal plnit některé části jaderné dohody – nebude limitovat produkci těžké vody a nízko obohaceného uranu.

Írán podle agentur Tasním a Fars stále produkuje uran obohacený na 3,67 procenta, tedy v limitu stanovaném dohodou, zčtyřnásobil však jeho produkci. To podle AP může znamenat, že překročí povolené zásoby. Írán oznámil, že o svém kroku informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Ta zatím nejnovější vývoj nekomentovala.

Íránský prezident žádá zvláštní opatření. Rouhání na pondělním setkání s duchovními podle IRNA připomněl situaci z 80. let, kdy Írán vedl válku s Irákem a kdy byly zavedeny rozšířené válečné výkonné pravomoci. Díky nim bylo možné obejít ostatní složky mocenského aparátu a rozhodovat s ohledem na válku a ekonomiku.

Rouhání podle agentury řekl, že Teherán takové pravomoci potřebuje i nyní, blíže je ale nespecifikoval. Přiznal, že Írán má velké problémy v bankovnictví a v obchodování s ropou, avšak je jednotný v tom, že je třeba americkým sankcím odolat.

Šéf Bílého domu zdůrazňuje, že si konflikt nepřeje, v neděli ale pohrozil Íránu zničením. „Pokud něco udělají, budou čelit veliké síle,“ zdůraznil Trump. Zároveň však dodal, že Spojené státy nyní nemají informace o tom, že by Teherán něco chystal.

Americký prezident Írán označil za stát, který je vůči Washingtonu „nepřátelský“, a za jedničku mezi těmi, kdo vyvolávají terorismus. Až budou připraveni, je Trump nicméně ochoten s Íránci vést i jednání.

V uplynulých týdnech se napětí mezi Íránem a Spojenými státy vyostřilo. Sankce, které Washington zavedl proti Teheránu, se mimo jiné týkají energetického sektoru. EU se naopak snaží mezinárodní dohodu s Teheránem zachovat.

Americká válečná flotila jako prostředek odstrašení

Začátkem měsíce Spojené státy kvůli neupřesněné íránské hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52. Teherán pak 8. května oznámil, že hodlá přestat plnit část závazků, jež dohoda obsahuje.

Koncem minulého týdne uspořádaly Spojené státy v Arabském moři vojenské cvičení, do kterého byla zapojena úderná skupina s letadlovou lodí.

Bývalý americký ministr obrany James Mattis k současné americko-íránské krizi řekl, že Spojené státy byl měly víc hovořit a méně se angažovat vojensky. Podle listu The National také doporučil Íránu, aby změnil své chování. Jednostranné akce ale podle něj nejsou tou správnou cestou pro řešení problému. Bývalý ministr doporučil armádě, aby hrála o čas a dopřála prostor diplomatům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...